dobrý den sem rád že ste se tady seš v tak velkém počtu etice lužný
vždycky myslet jako ste sednout dědice sedí na zemi
oukej upřeno představen takže rovno na to
je na začátku horský ping pokud budete mít nějakou otázku nebo komentář hlavně pokud té
přednášce bude něco co není pravda
tak toto pošlete na tu je teda to má dvě dva důvody ten tejden způsob
komunikace
jednak nástrojů tě bitovou stručné a jednak
popravdě řečeno když se měnit na tohleto na toto téma daleká většinou se potřebu někam
zalézt a zvuku se o tom zamyslet
takže to není úplně celá co by se dalo reagovat
v reálném čase ani žádný čas není
co mě inspirovalo k tomu abych si tuhle tu přednášku vymyslel byla přednáška petra ludvika
na podobné tématu ste mohli slyšet pro zvolenou dneska dopoledne
já jsem i zašel na jaře na warpingu ve zlíně
a přišlo mi zajímavé že na tu přednášku chodí hodně lidí
a takže té se jako téma která ptejme velká poptávka
jo přednáška velmi dobrá pokud stejné viděli tak silní koukněte na internetu
největší problém té přednášky vtom že oni se petr hodně zaměřuje vlastně na prohřešky které
lidi proti tomu kritického myšlení dělají ale už vlastně masné říká
toto kritické myšlení je jak se to teda dělá správně na že umřela vysvětlit se
to tak zvaným konformně šum bias
to asi znáte nápad vám řekne dejte si pozor na tom fermež m bias což
je sice hezký že jo ale jak to máme udělat to je kdybysme řekli poďme
odstranit hlad na světě tím že nakrmíme všechny hladovějící lidi
technické to správně ale
k tomu abysme to mohli realizovat nepotřebujeme ještě nějaké další informace
takže pojďme na to já používám takový příměr vlastně přípravy pokrmů
když připravujete nějaké jídlo
tak potřebujete recept a ten recept se skládá ze dvou částí mříže to seznam nějakých
ingrediencí
které všechny musí být přítomna byste to jídlo utvářely
a pak je to nějaký předpis který vám říká
jak máte ty ingredience spojit dohromady
aby vám sto vyšel ten pokrm hany nějaká břečka náhodně smíchaných
ingrediencí takže to přednášku bude mít podobně dvě části nejdřív se vyjmenujeme ty jednotlivé kroky
ze kterých je to kritické myšlení složena
a potom si řekneme ke správně spojovat dohromady
a to
hlavně ta představím jeden konkrétní přístup
a to je tak zvané bayesovské usuzováním
první ten krok je tak zvané tvrzení a základem toho kritického myšlení vždycky tvrzení
kritické myšlení v podstatě nic jiného není nic jiného než nástroj který nám umožňuje
nějakým způsobem spravedlivě
zjišťovat jestli jsou tvrzení pravdivá nebo nepravdivá
my bysme měli nástrojem přístrojky bysme mířili na nějaké tvrzení
ten přístroj by nám řekli se pravdivé nebo nepravdivé
tak by jsme nepotřebovali nejenom kritické myšlení ale žádné myšlení tvrzení je vlastně věta která
může být buď pravdivá nebo nepravdivá ne každá věta je tvrzení
otázky nejsou tvrzení si to slovce nejsou tvrzení hodnotové soudy nejsou tvrzení
to tvrzení musí být konkrétní
takže pokud máte nějaké tvrzení o kterém si myslíte že
by mohlo být pravdivé jenom někdy jenom trošku nebo jenom pro někoho tak za určité
vymyslete si nějaké tvrzení lepší které opravdu jenom pravdivé nebo nepravdivé samozřejmě
existují různé systémy logiky kde je více možných hodnot pravdivosti můžete mi třeba systémy ve
kterých tvrzení může být pravdivé nepravdivé a jiné
nebo můžete mít systémy ve kterých je tvrzení je pravdivé a zároveň pravdivé nebo třeba
to systém ve kterých nějaké tvrzení je trošku pravdivé trošku nepravdivé
ale pro účely té přednášky betonové moc složité jak se budeme
držet nějaké naivní booleovské logiky a budeme mít jenom tvrzení která jsou buď pravdivá a
nebo sou nepravdivé a neexistuje nic mezi tím
a proto je strašně důležité protože když se ráno s tím se dozvíte že mu
pistolkou řekl si že se tam
kritický přemýšlet
tak se postupně koukám na typu ste jo si ho zemanovi o cigánech data a
jenom si říkám tohle ne konkrétní tohle vágní tohle stereotyp tohle úplná blbost a tak
a když konečně začnu debatovat s nikým o nějakém konkrétním tvrzení tak ten člověk velice
rychle bouchnul se z začne
přeskočíme nějaké tvrzení jiné
po druhém druhý vlastně komponenta je tak zvaný důkaz a potom doklad o tom se
často říká někdy třeba uslyšíte že by sledem nerozhodovat na základě důkazů
někdo vám třeba může říc by se pro něco předložili nějaký důkaz
nemáme evidenci pistoli si třeba a tak dále
ale otázka je co to tak ten důkaz je a jak poznáme důkaz když o
uvidíme
a co je poznáme dokázat něčeho co jenom jako důkaz vypadá a potom jak je
rozdíl mezi takzvaným důkazem a dokladem nejdřív se vezme ten důkaz ta jednodušší
a
formule mezi nějaké dvě tvrzení které sou vyčerpávající a jsou vzájemně neslučitelné třeba a naopak
ne a důkaz potvrzený a i nějaké jiné tvrzení které musí být pravdivé
a o existenci nějakého jevu který může nastat tehdy a jenom tehdy
pokud je tvrzení a pravdivé
a s naprostou jistotou nemůže nastat pokud je pravdivý ta naopak
to znamená že přítomnost toho důkazu
vlastně vylučuje možnost že by to tvrzení nebo pravda
příklad aby to bylo názorné m představte si že budete mít dvě úplně stejné petriho
misky a dáte do laboratoře kde budou úplně stejné podmínky stejné složení atmosféry stejná teplota
pole vzduchu a tak
a necháte na nich růst dvě kolonie bakterií které budou stejné y t stejně živit
na stejném roztoku bude to geneticky budou stejná tak na potom do jedné z nich
vytáhnete nějaký jet nějakou chemikálie obecně pozorovat že v jedné té petriho misce všechny ty
bakterie pomřely a v té druhé petrovice se nic nestalo
tady tenhle to potvrzení že v jedné té petriho misce všechny dva které pomocí ale
a v té druhé se nestalo nic
je důkazem tvrzení že ta chemikálie zabývat které
protože přítomnost pravdivost o jedno tvrzení logický vylučuje že to druhé tvrzení pravdivé nebylo
a doklad to je taková slabší verze důkazů ty my totiž jo málokdy z empirické
realitě máme k dispozici důkazy málokdy můžeme říct že když něco nastane tak je z
jistotou tělesný ste jestli se to pravda že nějaké jiné tvrzení je pravdivé obvykle mám
pouze doklady taky jsem bajty můžete promítnout je že
proklát je důkaz slajd nebo taky se líbí je že doklad je důkaz bez cukru
a doklady tady slabší ekvivalent důkazu zase nějaká definice nejdřív zase máme dvě vyčerpávající a
země slučitelná tvrzení a doklad potvrzení ani nějaké jiné tvrzení které musí být pravdivé o
revize sme si nějakého jevu jehož výskyt nepravděpodobnější pokud je tvrzení a pravdivé
a naopak méně pravděpodobný pokud je to druhé tvrzení to tvrzení ne a pravdivé to
znamená
existence toho dokladů
nevylučuje možnost že by to tvrzení a bylo pravdivé
ale činí méně pravděpodobnou
zase nějaký pěkný příklad tady máme grafu který ukazuje četnost výskytu nějak infekční choroby ve
spojených státech a to červená čára ukazuje okamžik kdy začal být distribuované vakcína jak vidíte
tak četnost výskytu té choroby po vlastně aplikaci té vakcíny velice prudce poklesla
není to důkaz protože mi někdo mohl říci tomu poklesu došlo k z nějakého jiného
důvodu
nicméně to je doklad protože je velmi nepravděpodobné že by to bylo z nějakého jiného
důvodu dá se dokonce spočítat statistické této pravděpodobnost že to že to je z toho
důvodu
a tak asi sami poznáte že se nám tady začíná šustí mečia vidět trošku problém
že se nám vlastně začíná do toho vkrádat ten koncept pravděpodobnosti jak poznáme jak moc
je něco pravděpodobné že jo tak nejlepší té změřit pravděpodobnosti četnost frekvence teče
máte podíl příznivých případů do všech případu je to nějaké číslo
jenže většinou se stává že máme informace nebo nemáme energii peníze a technické prostředky na
to
abychom mohli přesně změřit pravděpodobnost nějakého jevu
v takovém případě nezbývá nic jiného než to odhadnout na základě naší předchozí zkušenosti nebojte
se odhadovat stejně se většinou nic lepšího dělat nedá
a lidé to dělají pořád lidský mozek je evolučně podmíněný tátovi pracoval s tím pojmem
pravděpodobnosti
a pracuje s ním ženský asi
my podstatně neustále běžné konverzaci používáme slova která sou ne vysloveně implicitně spojena s nějakým
odhadem pravděpodobnosti
takže slova jako třeba téměř vždycky občas nebo zřídka
téměř vždycky
jsou spojeny z nějakým koncentem pravděpodobnosti ve sice ne to ne říkáme číselně to zná
neříkám že nice na osmdesátiprocentní pravděpodobnost jsem zadal jako blázen a
když se uděláte nějaký dotazník mezi lidmi a zeptáte se jich jestli téměř vždycky znamená
češtiny skoro nikdy
tak tam skoro každý řekne téměř vždycky to tak je
to znamená vlastně mezi lidmi ve společnosti
existuje určité je určitá ne vyslovená dohoda o tom jako velké jak on jak je
to bandity pravděpodobnosti tady tahleta slova reprezentují může se to lišit i mezi jazyky
a důležité uvedeme si pár věcí a samozřejmě i tvrzení které se jeví jako pravdivé
může být pořád nepravdivé
my totiž norem pravděpodobnosti ne zjišťujeme se pravdami zjišťujeme jenom c pravděpodobně pravda takže samozřejmě
strašně ublížil ale todleto na to nejlepší co se dá dělat je důležité se tady
tohleto uvědomit je vlastně důležité přiznat si limity našeho vlastního našeho vlastního poznávání se ta
z toho vyplývá že naše závěry musí vždycky provizorní musíme být připraveni je kdykoliv přehodnotit
kdykoliv se totiž může stát že se dozví není ně nějakou novou informaci která změní
až odhad pravděpodobnosti z si myslím na že nějaké tvrzení je pravděpodobně pravdivé a pak
se nejenom dozvíme něco děláš vyplývá
že to tvrzení začne být pravděpodobně nepravdivé
a musíme vy tím pádem neustále připravení se mýlit
další sem byte možná trošku dlouhý na trade r
pochybnost naším největším nepřítelem a naopak naším největším nepřítelem je pocit jistoty to nejhorší se
může stát že sami sebe přesvědčíte o tom že nějaká vaše domněnka je pravdivá
a že se vám nikde nemůže stát bez ohledu na to co byste se dozvěděli
že byste se mění
protože pokud se mýlíte pak se to nikde nedozvíte vy se v podstatě zaklepete do
jámy sami sebe zakopejte do jámy ze které u špatné budete schopni byla
a může sám stát že budete žít ve světě
budete mít nějaký se to názor ty bude mít
dobrý bude plný úplně neusne skutečných bluetooth
konspiračních teorií různých pak vědeckých představa tak dále a teprve triplet pokud se mi se
nepřesvědčíte o tom že máte pravdu z naprosto v jistotou takže úplně jedno jaké informace
k vám k vám přichází z vnějšího světa
tak
se nikdy nedozvíte že pravdu nemáte
a bossi si okolo ze postavíte takovou se ti nebo klec pak zahodíte klíč
a ní
takže za mořem blíže
další komponenta je se týká absence dokladu často slyšíme takovou poučku že absence dokladu není
dokladem absence to znamená že pokud nikde není doklad
o tom že nějaké tvrzení je pravdivé
tak to ještě samo sebe neznamená že to tvrzení pravdivé není
pro vás tam že tohle to není pravda absence takle do je dokladem absence
a ale jenom tam kdybychom existenci dokladu očekávali
to znamená
příklad je ty
a za několik desítek let teď už skoro stovek ale bylo severní americe hlášeno několik
desítek tisíc pozorování je tvořena stovky ale sou to desítky tisíc určitě dokonce jsou takovéhle
krásné mapě to sem našel na nějakém webu
který argumentem neprospěch existenci yettiho
a
ta četnosti tvrzení
je často předkládána jako proklát
ve prospěch existence yettiho ti oponenti tady téhleté to potvrzení pravdivosti toho tvrzení říkají jak
pozorování ušet tolik že v musí nějaký je ten existoval ne je nepředstavitelné
aby to zvíře neexistovala přesto stovky tisíc lidí stovky lidí každý dělat
tvrdili že toho yettiho viděli
to prostě není možné
a rovná f to
takže kdyby to byla pravda kdyby opravdu nějaká populace yettiho existovat tak bychom kromě pozorování
očekávali že ta populace bude generovat ještě spousta spoustu dalších i tu dokladu
a když srovnané yettiho s nějakými jinými velkými savci třeba z bizony po s medvědy
tak na základě normální statistiky a nějaké populační dynamiky můžeme predikovat že populace určité velikosti
vyprodukuje určité množství dokladu na základě čistě náhodných setkání služby
to znamená že kromě toho že občas se někdo ztratila se uvidí yettiho by měla
stejně často nacházet jeho stopy opuky kosti a dřív nebo později by se mělo stát
že by prostě nějaký kamion srazil yettiho
a měli bysme k dispozici živý exemplář zranění exemplář
nebo nebojím nebo i mrtvolu to by bylo super že jo
lepšejší lámete
pro barev to že četnost takovýhle dokladu je velice nízká a to je překvapivé protože
tam takovou vlastně existenci těch dopplerův určité množství bysme očekávali kdyby ten at access to
takto na tom případě je tedy legitimní tvrdit že jsem se dokladů je dokladem že
ten je ty dopadem protože ten i ty neexistuje
a samozřejmě na existenci ty ostatní dopadu by měla být proporční
množství těch pozorování že jo to znamená jak je možné že máme strašně moc pozorování
a strašně málo jiných dokladu
pokyny
provést tom že odhadovat pravděpodobnosti tvrzení na základě důkazů a dokladu nestačí vám nestačí v
životě abyste si vlastně někdo vám řekne nějaké tvrzení vy si první nashromáždí ty důkazy
lady předestře test je přece v řeknete jaký je na základě existence nebo absence těch
dohledu to tvrzení pravdivé to nestačí
proč
mimozemšťany
to je ten důvod
krista tady činnost což byl britský žurnalista proslavil jeden výrok který je starší on často
opakoval že mimořádná tvrzení vyžadují mimořádně dobré doklady
představte si následující situaci potkáte se z nějakým kamaráde máte nám řekne neobešli řitce sem
ještě nastavovat potkal jsem nikola semky nykolase klíče a vy mu vzal zeptáte ve skeptičtí
hořet ptáte se fakt máš proto nějaký důkaz amenta že sou fízly chová sem klíčem
budete mu věřit
a se jo že hoboje asi řeknete si oukej tak ta fotka by mohla být
podělená třeba ale také oukej mohl potkat nykolase kerý že super
a ještě se bere ta situace babe stejná akorát že vám ten kamarád tvrdil že
místa nykolase klíče video mimozemšťany
zase požadovali byste po něm nějaký důkaz a on vám ukázal se office mimozemšťané že
přeskočilo byla sto
no ne nemělo by jaké
takže se nezavřel štípne ale je to hrozně důležitá vlastně pes tam logická otázka jak
je možné že tady těhletěch dvou situacích sme konfrontováni s úplně stejným množstvím a se
plně stejnou kvalitou dokladu v obou případech nahlas indispozice totéž co že fotka ale
se to o té situaci čím se liší ze druhá situace že vlastně že lidi
ten prvním případě by byla spokojená už by se do toho nelíbala
a v tom druhém případě by to ten skepticismus moc ne rozptyl
tak důvod je ten že ne všechna tvrzení jsou si rovna
a některá tvrzení jsou mimořádná vymykají se naší každodenní skutečnosti jsou takzvaně extra ordinérně což
doslova znamená něco jako mimo to co je běžně no a pro taková tvrzení bychom
měli požadovat mimořádně dobré doklady
to je vlastně princip který nám diktuje i praktičnost já kapeš každodenní jakoby nutnost rezervace
efektivně
nemám k dispozici neomezené množství času
nemáme k dispozici neomezené množství energie peněz
takže s f nemůžeme fungovat jako stroje takže bit nám přicházela tvrzení z vnějšího světa
aby potom pro každé takové tvrzení bez ohledu na to je to bylo běžné by
bylo souladu zašil předchozí zkušenosti vlastně pořád zkoumali všechny doklady té existuje
pro taková tvrzení jako
je tři čtvrtě na dvě nechal jsem ti večeři v lednici zítra přijedou rodiče taková
tvrzení vy
zpravidla ve vašem každodenním životě
berete jako pravdivé
tak nějak automaticky a nepožadujete pro ni žádné doklady ne plýtváte svoji energii svoji část
abyste asi zkoumali jestli plně existují nějaké doklady nebo jestli nějaké doklady chybí tam kde
bychom očekávali na druhou stranu existuje spousta
tvrzení která jsou velmi mimořádná
a vpodstatě jeden s těch principu to kritického myšlení je ten že my bychom měli
nesting energie které by plýtváme mu věnujeme na obstarávání těch dokladováno vyhodnocení toho c pravděpodobně
pravda celé poměřovat mimořádností toho tvrzení
a
unk i to sem říkal
podle tetráda normality když máme všechny ty ingredience takže jak jsem říkal tak ty ingredience
nám to kritické myšlení co dobře formulované tvrzení
a pak ten koncept dokazovat dokladu stejně tak absence dokazovat dokladu
a pak ještě musíme vzít do úvahy mimořádností tvrzení no a když to když a
spojíme
tak vlastně jeden s těch receptu nebo takových postupů nebo algoritmů
na to je usazovat tak zvané bayesovské usuzování tady je pánvi vymyslel můžeme původně to
byl jsem součást nebo je pořád ještě je to součást pravděpodobnostní teorie základem je nějaký
teorém který nám umožňuje transform a pravděpodobnost prove se budeme potřebovat že se to ukážeme
na jednoduchém příkladě ta
to bayesovské usuzování se neustále rozvíjí v matematice
používá se velmi často dneska už se v podstatě prosadilo jako jeden z hlavních principů
nebo jako to paradigma kterým se postupuje při řešení nějakých pravděpodobnostních problému používají ho třeba
pojišťovací společnosti používají ho programátoři pokud máte třeba stanoví filtr tak ten velmi pravděpodobně funguje
na základě pravděpodobné selské pravděpodobnostní teorie používají ho tajné službě to je velmi zajímavé takže
to vlastně bylo jeden z hlavních je nazvaných instituci která rozvíjela to bayesovské myšlení zejména
po deset ve válce
a f
ten přístup pronikali do filozofie je to součást té teorie poznání které sečka externally zmus
pak ještě součást užší teorie které se říká fall byl izmus a pak ještě síť
resp ještě uši to je tresť karel diabolizmus ale to můžeme přeskočit a ukážeme si
jednoduchý příklad
tak ten příklad je triviální to je pět je to tvrzení o kterém se asi
pravděpodobně nikdo nebude myslet že pravdivé je ta tvrzení které všechny přijímáme jako pravdivé a
to je sice nuda lepší by bylo nějaké zajímavé tvrzení které kontroverzní nicméně já to
ukážu na tom na tom příkladu protože to je v tom a byly praktickou funkci
protože ta názorné
a kdybych vám tam ukázal nějaké tvrzení které bylo kontroverzní tak byste vlastně věnovali tu
energii na to abyste přemýšlet o tom myslet omezení je pravda nebo ne
takle doufám teda budete vinula tu energii na to by se pochopili ten princip
takže máme nějaké tvrzení
že prezident abraham lincoln existoval tohoto historická osoba
a formule nese nějakýho pak prezident abraham lincoln nikdy neexistoval to fiktivní postava té můžeme
tomu říkat nějaký minimální historici zmus minimální mysticismus nebudeme se teda zabývat nějakými konkrétními aspekty
jeho života závisle byl prezidentem jestli
bojoval občanské válce jsou zastřelili jestli to bylo věc kopíruju a tak dále budeme se
teda čistě zabývat jenom ti myslej existovat
a na kromě tady těhletěch dvou tvrzení ještě do toho postupu zahrneme dva další koncepty
jednak potenciální doklady o jeho existenci co vše všechno o tom svědčí ve prospěch existence
to sou fotografie novinové články volební výsledky předpokládám že i někde pohřbený než by bylo
možné vykopat jeho tělo
vím že existuje i pistole kterou byl údajně zastřelené divadle na kromě toho pak ještě
jaký skromní koncept výchozí znalosti který nezahrnuje nic víc než jenom všechno co víme o
světě všechno co sme se dozvěděli nejenom je za celý náš život ale je všechno
co přišli
těch asi sto osmdesát miliard lidí kteří žili a umřeli před námi
a co se týká tady tohoto konkrétního problém to je nějaká naše výchozí známost
prvním kroku
si stanovíme takzvanou apriorní pravděpodobnost výchozí pravděpodobnost zeptáme se na dvě otázky nejdřív se zeptáme
jak je pravděpodobné že lincoln do historická posouvat vzhledem k tomu co víme o světě
a bez ohledu na doklady
a potom se zeptáme na to stejné u toho mysticismu to znamená jak je pravděpodobné
že lincoln byl fiktivní postava vzhledem k tomu co víme o světě a bez ohledu
na doklady všimněte si že v tom prvním kroku nevlastní úplně ignorujeme veškeré doklady za
umíme všecky ty novinové články voleb výsledky a tak
jenom se kouká nám to tvrzení sem osobě a říkáme si o k na základě
toho celým o světě o tom jak se funguje
jak moc je tady tohleto pravděpodobné
jako jaká je šance že by se něco takového mohlo stát to na tom kroku
to asi poznáte mi stanovujeme jaké to tvrzení mimořádné což vlastně nastaví laťku
toho jak mostu dokladů a důkazů ve prospěch toho tvrzení bychom měli požadovat potom abysme
na závěr to tvrzení ohodnotil jako pravděpodobně pravdivé když se tu laťku na začátek nestojíme
nízko to znamená řekneme si okry tohoto tvrzení fara že by to mohla bejt prodražilo
to je to jasný tak potom push nám stačí jenom málo dokladů abysme tlaku přeskočil
nápady si to laťku na stejné strašně vysoko řekneme ne todleto je něco se podle
mě nemůže nastat a teďka mi dejte velmi dobré důkazy a hodně důkazu abyste nepřesvědčily
tak potom budete potřebovat hodně dokladu vezme tu laťku přeskočili radistovi nakonec do té cílové
rovinky k tomu závěru že to tvrzení je pravděpodobně pravdivé
takže se to takhle zodpovědět tak když trable regnerova ty doklady tak to vypadá že
odpojí tento první otázku je tak asi docela vysoká šel pokud víme tak se ještě
nestalo na základě toho cizí na světě že bychom se někomu mysleli že by byl
prezident americký je pak se ukázalo že n u té druhé otázky ta odpověď je
že
ta pravděpodobně zase docela nízká zase z ovšem na základě všemoci no o světě to
vypadá že každýho com sme si myslel že opravdu byl americký prezident jim byl nestalo
se ještě že by se třás zjistilo že kennedy byl p fiktivní postava
takže to tvrzení ten mysticismus tvrzení že lincoln do fiktivní postava je mimořádné neobvyklé
to znamená ta apriorní pravděpodobnost je nízká
a neznamená to že to tvrzení není pravdivá to pořád může být pravda znamená to
že nejspíš není pravdivé takže aby nás někde přesvěčil tak by proto měla předložit opravdu
velké množství velmi kvalitní dokladu
v tom druhém kroku si stanovíme tak zvané podmíněné pravděpodobnosti zatáhne se zase na dvě
otázky
jednak je to je pravděpodobné že by doklady pro lincoln novou historici to existovaly kdyby
ten lincoln nikdy nežil
a zase o ekvivalentní otázka jak je pravděpodobné že by doklady pro tu lincolnovi start
historici to existovaly kdyby o nežil všimněte si že v žádném kroků tady téhleté metody
se neptáme přímo na to
jestli lincoln existoval nebo ne
tak se na tom kroku se ptáme na to jak je pravděpodobné že by existovaly
ty doklady kdyby lincoln existovat jak je pravděpodobné že by vlastně realita byla taková že
by zároveň zní existovaly ty doklady
a zároveň existoval ten vinko
a podobně
jak je pravděpodobné že by v realitě existoval ty doklady a zároveň by ten lincoln
existoval že by to vlastně má jenom náhoda že máme všechny ty doklady
ale ne ty dokud vlastně zní ty do kódu nezpůsobila
způsobil tady život abraham lincoln a
tak tam prvním případě ta právě proto se velmi vysoká pobryndal existoval tak po sobě
zanechal důkazy doklady té jasné
v takovém případě velmi nízká
mohli bychom samozřejmě myslet nějakou ji způsob jak tady tohleto racionalizován jako vysvětlit jaké možné
že máme k dispozici spoustu věcí které směřují k tomu
závěru že lincoln existovalo
ale ve skutečnosti někde než ve to čistě fiktivní postava mohli bysme setřásli myslet že
existuje nějaká konspirace že existuje spiknutí lidí kteří užší desítky let stovky let se tajně
schází mají spoustu peněz velkou moc a vyrábí z nějakého důvodu který přes taky mohli
myslet
důkazy falešné důkazy ve prospěch lincoln existence takže padělali fotografie padělali články
možná že to sou mimozemšťani že existuje nějaká mimozemská civilizace která na vyspělou technologii
a z nějakého důvodu se nás snaží přesvědčit že existoval abraham lincoln riskuješ asi to
tak není
proč tady tohle to není moc dobrá racionalizace
tak to je sice
způsob jakým vysvětlit jak je možné že existují ty doklady
jenže zároveň to samo sebe mimořádné tvrzení
takže nám to sice snižuje to podmíněnou pravděpodobnost ale zároveň to zvyšuje to apriorní pravděpodobnost
tohleto je vlastně důvod proč konspirační teorie obecně jsou příliš přesvědčivé protože čím více
pokud
vlastně si máte nějakou domněnku jako konspirační teorie to si myslíte že pravdivá alane není
pravdivá tak čím více dokladů proti pravdivosti té vaší konspirační teorie realitě existuje tím nepořádnější
to konspirační teorii musíte udělat
aby vysvětlila jak je možné že existují ty doklady o tom že není pravdivá ale
ono ve skutečnosti pravdivá je
a říkáte existují lidé kteří věří země plochá z náboženských důvodů
ti tvrdí že na se média korporace vědci celá vědecká komunita všechno společně const minulý
a neustále produkují doklady o tom že země plocha je fotografie videa starty raket tak
a něčím všechny doklady o tom že ve skutečnosti je plocha
pro f tom že čím vlastně víc musí nafouknout tu
svoji konspiraci musí dolní zahrnout více a více lidí
a byl jsem vysvětlil nějaké možné že nejsou žádné doklady o té plochosti země ale
je spousta dokladu o té kulatost ti
tak tím méně pravděpodobné že tady konspirace je pravdivá a s tím také souvisí ten
problém absence dokladu
když tak metod viděl tam potom odpovím protože kdybysme gives a to tady teďka začne
říše tak jsem pravděpodobný nestihli všechno ale pokud zbyde čas na konci tak se o
to můžeme bavit
a založen ten koncept automobil břitvy s tím souvisí a podobně se může metra zeptat
na to absenci dokladu znamená je ta další doklady by měly existovat kdyby lincoln bylo
historická postava a neexistují samozřejmě cokoliv nás napadne tak to je vlastně doklad o tom
že lincoln existoval
ta odpověď na to je že skoro žádné máme v podstatě všechno co bychom očekávali
pokud lincoln byl americký prezident tak by měly existovat volební výsledky a existuj pokud byl
prezident tak by měly zůstat nějaké novinové výstřižky ho fotografie životopis a tak
samozřejmě máme všechno nějaké věci které bysme očekávali že budeme mít asi chybí možná že
třeba nemáme jeho rodný list
ale tam není neoprávněné nebo není nepravděpodobné vysvětlení že byly zničené
protože linkou můžou před velmi dlouhou dobou
historické dokumenty se časem ztrácí takže toto vysvětlení proč dopady neexistují není mimořádné na druhou
stranu
ta otázka jaké další doklady neexistovaly billing on byl fiktivní postava data můžeme myslet spoustu
věcí
například pokud bysme vlastně mně to konspirační to je že existuje nějaká skupina lidí kteří
generují falešné doklady o té linkové existenci tak vzhledem k tomu kolik těch falešní dokladu
existuje
kde pravděpodobně do takové konspirace muselo být zapojeno opravdu velké množství stovky tisíce po deset
po desítky let a asi bysme měli pozorovat že to nějaký čas je taková konspirace
vyprovokovala doklady o se existenci co by to někdo prozradil nebo byly klíňák mail vlítli
nějaké dokumenty a tak dále ta
představa že takle konspirace existuje už desítky nebo stovky let a že je tak dobře
utajená že u ní nikdo neví je sama o sebe velmi mimořádné tvrzení
na ten třetí krok kdy se blížíme dokonce tak to je stanovení tak zvané beztrnný
pravděpodobnosti to znáte závěrečné a to na tom konkrétním případě nízkou apriorní pravděpodobnost a zároveň
nízkou podmíněnou pravděpodobnost což znamená že ta postavený pravdy pronese tak nízká
jinými slovy tragickým jazykem potvrzení že lincoln i fiktivní postava i velmi neobvyklé
prostor a máme doklady o tom že byl historická postava a neexistují očekávané doklady o
kterém sme čekali kdyby byl fiktivní postava toho můžeme usuzovat že lincoln nejspíš skutečně existoval
a ten nezavede provizorní
a pravděpodobnost že doklady ve prospěch to tvrzení budou existovat pokryta tvrzení pravděpodobně pravdivé musí
být dostatečně vysoká aby překonává to apriorní pravděpodobnost znamená jak sem říkal pokud se teda
začala pokud si na začátku to áčko nestojíte nízko tak pak stačí jenom málo dokladů
na tom jestli přeskočili
naopak pokud si nastavíte vysoko tak potřebujete ti dokladů hodně a to jaksi nastavit tak
se by se mělo být řízeno mimořádností toho tvrzení
důležité je uvědomit si že nízkou apriorní pravděpodobnost lze překonat pokud máme k dispozici dostatečně
kvalitní obklady klasický příklad einstein nová teorie relativity v době kdy byla předložená tak byla
velice mimořádná
a na tvrdila snoba tam obsahovala způsob tvrzení které byly velmi kontra intuitivní odporovali
tomu jak lidé vnímají realitu odporovali to se ti vědeckému koncenzem několik stovek tisíc let
takové věci jako že je čas je dimenze časoprostoru světlo se pohybuje konstantní rychlostí tím
v a nemusíte zavést takové pojmy jako dilatace času zkracování znalostí a tak
vypadá to krizi to znamená že na základě bayesovské house zvaně syčáku dvacátého století bychom
i zamítli nicméně od té doby už se nazývá na hromadilo dostatečně velké rokle množství
dokladů aby tu velmi vysokou velmi nízkou apriorní pravděpodobnost překonal
hlavní doklad byl první vlastně doklad to které podstatě důkaz bylo pozorování průchodu merkur úkolem
slunečního kotouče kdy se ukázalo že se světlo zakřivuje gravitačním poli to že vlastně to
co bychom měli pozvat kdyby ta velryba pravdivá a naopak něco co bychom měli pozvat
dvě pravdivá nebyla
a
i na postranně pravděpodobnost je pořád jenom pravděpodobnost můžeme se mýlit čím vyšší je ale
apriorní pravděpodobnost a lomeno nebo čím lepší máme doklady tím více si můžeme být jisti
že se nemýlím
samozřejmě teďka jaké dva problémy určitě vás napadne spousta problémů s tím y se s
tím usuzování mísení dokonale byl první problém je že ten odhad pravděpodobnosti obvykle subjektivní a
velmi nepřesný není nemáme stroje nebo nejsme stroje ze kterých vypadá valy pravděpodobnosti lidé mají
spoustu
kognitivních problém kognitivních
bayesův které skreslí našeho na ten pravděpodobnosti vrhané vtom že tohleto chybí prokaže usuzování toto
platí pro každé usuzování kdybychom měli to bayesovské usuzování odmítnout pouze na základě t l
argumentace tak bychom museli odmítnout jakékoliv usuzování
no závažnější problémy skutečnosti to bayesovské usuzování je v podstatě garbage hindawi čoud proces
pokud není na začátku nalejete
nepravdivá tvrzení tak vás to se mi pak vypadnou nepravdivá tvrzení pravděpodobně před příklad představte
si že tady někdo z vás si řekne super bayesovské pozve usuzování začnu to používat
začne to používat problém je vtom že součástí té jeho výchozí znalosti ušlo nepravdivá tvrzení
a založ jakoby kontaminovány nějakými toxickými tvrzení miruš na začátku například předpokládejme že zázraky se
nedějí ale ten člověk si bude myslet že zázraky se ti nám teďka potká nějakou
situaci která by mohla být zázrak vypadá jako zázrak řekne si o kritické mám skvělou
šanci použít bayesovské usuzování zhodnotit
jak je pravděpodobné že se ten název skutečně stala teďka začne projíždět tu metodu řekne
si krok číslo jedna jak se nám nastavit apriorní pravděpodobnost sou zázraky mimořádné jasně že
n je jich spousta všude jsem to stalo kolikrát tím pádem se to apriorní pravděpodobnost
nastaví velmi ní vysoce to znamená tu levačku nízkou
no a potom bude stačit ono mnoho dokladů vy sám sebe přesvědčili t jedna daná
věc opravdu byla zázrak a dojde k nepravdivému záběr ale to není to nejhorší tady
hoši a tam je že každé takovéhle chybné vyhodnocení musí nezvýší to apriorní pravděpodobnost do
budoucna znamená že pro každý další případ potenciálního zázraku
on se nastaví tu laťku pořád níž a níž a níž
protože se řekne že u jsem to tím bayesovským usuzováním v minulosti mnohokrát potvrdilo
na té sandře problém že
takže to bayesovské usuzování vás velice rychle může zavést takle spirály kdy se sami slidy
se sami sebe začnete sami sebe začne přesvědčovat o pravdivosti nějakých nepravdivých tvrzení řešení nespoléhejte
sami na sebe lidé nejsou
ne že na pustém ostrově nejsnáz izolováni naopak lidská společnost tesco dělbě práce a za
stovky tisíc let lidské existence musel přišla na spoustu věcí o vnějším světě takže nemusíte
celou tu práci děláte ty sami znova dokonce ve společnosti máme nějaké instituce které byly
přímo navržena pro to
aby generovali odhady pravděpodobnosti pravdivosti nějakých tvrzení
taková docela fajn instituce je věda vědecká komunita
to je instituce které která byla navržena je taky stroj ty jsem postavili stavinohou čase
tři sta let pořád ho oleu jen opravujeme upgradujeme ho někdy moc nefunguje ale to
nejlepší co sme zatím postavili no a v podstatě jediné co to dělají že do
toho si ta té informace on vám to vypadlo nastavují práva jak pravděpodobné se různé
jevy
a je to velmi dobré dobrý stroje protože
ho staví spousta lidí a ty lidi mají opravdu většinou
vlastně zájem na tom aby fungoval dobře
a pokud budete mít vlastně pokud se váš odhad pravděpodobnosti nějakého jevu bude velmi rozcházet
se společností taky a tam asi něco divného pro f tam že tady tohleto je
dvojsečná zbraň před samozřejmě představte si že byste byli nějaký vědec který se narodí se
přijde na nějakou revoluční myšlenkou pro náš tom že se narodí té ve společnosti
kde nejsou technické prostředky proto abyste pro pravdivost další myšlenky
na shromáždili doklady
v takovém případě kdyby se té používají důsledně bayesovské myšlení a všech ale d okolo
vás tak byly té vaše myšlenkama zavržena pokud by byla na mimořádná a zároveň by
neexistoval doklady si třeba problém pokud oba pravdivá šel příklad kdyby nějaký geniální neandrtálec před
sto tisíci lety
přišel na to že země kulatá rebeko nepřesvědčilo anytime selským usuzováním protože té mimořádné tvrzení
odporuje naší každodenní skutečnosti
a zároveň ten neandrtálec neměl žádné prostředky
aby proto ní
nashromáždil nějaké doklady
to znamená nemohl třeba cesta do vesmíru nemohl obeplout zeměkouli nemohl ani změřit jaký s
tím nějak je studně jako to dělal mikro teď ale ve starověkém řecku co říct
takovému neandertálského nulu vědci jediné co se dá říci život jestli mě
prostě někde se vám stane že se narodí ten jako génius a zemřete neus zneuznaní
chudobě a až rostou stovky let později lidé příklad že ste v asi měli pravdu
další důležitá věc je že bayesovské usuzování nenahrazuje znalost faktu jak sem říkal je to
garbage unk r když aut
zároveň když do toho procesory nalejete nic tak vám zdolání s nevypadne
kdybych měl například ověřit pomocí toho bayesovského usuzování nějaké pěkné tvrzení
je rusko dodává vojenskou techniku povstalcům doněcku
tak neupřímná odpovědi byl by byla protože o tom nic nevím že jo to kritické
mi ta další some byte nahnat litr kritické myšlení je nezbytná ale ne postačující podmínka
pro bayesovské usuzování je nezbytná ne postačující podmínka proto kritické myšlení
další nezbytná podmínka znalost faktu
pokud ani že nebudete nic vědět tak vám to za bayesovské usuzování bonaparte
do diskuze nebo vůbec jako by zdržení diskus není boxes keys zápas temným to kreslení
vašeho nejde o to vašeho ne soupeře porazit za dopad ho do země vlastního ponížit
přes na donutitelný přiznal že
ne napravuji nemůže o ničem nic neví
ačkoliv když někdy vedu diskuse z jedné internet tak mám pocit že to tak je
a to je samozřejmě emotivní se z někym taková dat nebojte se proto říct někomu
že se na s tím co vám řeknu musíte chvíle zamyslet a že se potom
za ním vrátí
další věc té pozadí nejdůležitější kdybyste se s této přednášky měli odnést pouze jednu jedinou
věc tak by to měla být tato
neměli byste v ideálním případě dělat to že byste si po této přednášce řekli oukej
mušinec to dělá na necek na kritické myšlení titrační používat vždycky když by se to
aplikovali kdovíjak tak byste si řekli teď sem si to potvrdil tím bayesovským usuzováním a
tím pádem to musí být pravda
nejdůležitější leccos téhle přednášky můžete úplně zapomenuty nějaké pravděpodobnosti a takovéhle věci je že naše
závěry soupravy provizorní a že naše něčím přítelem je nejistota musí můžeme se vždycky mýlit
nejistota super je to náš přítel protože
na pořád dovoluje aby sme přišli na to že něco je pravda když to pravda
je my si mysim je to pravda není to bayesovské usuzování bylo původně vymyšleno bylo
přímo navrženo k tomu jako metoda jako umožnit lidem aby neustále zpřesňovány a neustále vlastně
měnili upgradování
svoje domněnky o vnějším světě na základě nových informací předchozí vlastně přístupy k tomu myšlení
byly velmi rigidní zpravidla b takzvaně fa byly takzvaně funda civilistické to znamená že byly
založeny nějakých základy foundation se a ty základy se nezpochybňoval i
a z nich potom vycházeli nějaké další závěry to byly samozřejmě ze začátku nějaké primitivní
náboženské systémy myšlení a postupně se rozvinuli a víc a v době racionalismu sme měli
nějaký nějaké sady axiomu které se nezpochybňoval i a z nich byl potom odvozováno všechno
jiné
to může problém je vtom co se stane když ty vaše základy nejsou pravdivé které
jsou nepravdivá tvrzení že to bayesovské usuzování trošku jiný přístup ten na to je nějaké
nějaký to by mělo být nějaký spolehlivý proces dělám umožňuje základě toho jsou dozvídáte o
světě nové informace upravovat ty svoje ta sou ty svoje domněnky
a byla snad korespondovaly
tou skutečností tak to taky dělejte slouží to tady k tomuhle tomu často lidé mají
kreslím domněnka glycerinu ty místa
některé domněnka změny domněnky vznikají velmi emotivní prostředí v rodině
během výchovy platí nějakých kamarádů odpadne na od manžela manželky a tak dále
a vydechni mají velmi silný motivy možných stále nechtějí opustit
no a pokud se začnou z vnějšího světa dozví dat nějaké informace které indikují že
by ty jejich
ticho velmi cenné ceněné domněnky mohly být nepravdivé tak se špajz novou a začnou myslet
toxické začnou se právě budovat dogmata jsem si vybudovat racionalizace jak by to mohli vysvětlit
že něco existuje z empirické realitě open to odporuje tomu co to vy tady zmínka
říká
a tohoto nedělejte a
to bayesovskou se zváni předmětech sem říkal slouží vo přímo vymyšleno k do řadiče modifikaci
pravděpodobnosti pravdivosti tvrzení na základě nových informací tak že by se to k tomu taky
měli používat
tak děkuji za pozornost teď musel mohli dát prostor pro nějaké dotazy
tady
jo tak já jsem to kouknu petra je problém že se někdo zeptá jedna to
zrovna zapomene
a se za pět minut okry
ještě něco
jo já tam přidám slice literaturou a existuje jedna knížka která strašně dlouhý název
té skoro jeden z nejnižších názvu knihy verze dvacátého století dřív to bylo běžnější který
právě té dobré že to není učebnice toho bayesovského myšlení ale je to v podstatě
historie toho přístupu a je to takové pěkné to populárního činžovní začínají tím vlastně odplata
newick začal platona
pak lze děje trošku toho báje se a pak je to vpodstatě takový takové dva
taková velice poutavá literatura faktu o tom jak různé instituce využíval je to bayesovské usuzování
třeba jak sem říkal hlavně se to bayesovskou sezónní použilo stejných službách taky důvod pro
cembalo trošku zpožděné
jeho aplikace ve filozofii poznání tady sadistovo ty ruce stalo že se pro se to
až tak pustit protože asi by tajné služby si chránili ty svoje dovednosti a sou
můžete si najít konkrétní případy vlastně těch zpravodajských skupin které na základě konkrétních
rozhodnutí pomocí to bayesovskou usuzování začínali války třeba pak se stalo devadesátých letech v průběhu
první války v zálivu kde oni poté vlastně vyhodnocovaly rizikovost režimu zadanou se na
a vyšle místo že ta rizik že ten režim není moc se bezpeční že ta
pravděpodobnost že by
dobrý jo jedné straně chemické zbraně musím se tam bylo je nízká
a tam na první bušil administrativa vše starší na to reagovala takže sestavo šalinou skupinu
která používala jiné metody
a tady řekla že
ta musí podniknout o invazi že to není jak ušní že tam podnikli to invazi
ta jinak ne nevím ten název y se dáte bayesovské myšlení a nějaké tajné služby
tak za pět minut se k tomu pro povolejte
a na to se stává úplně běžně to je totiž té je tam byl slajd
ke jsem vyhodil z důvodu času ale to je velmi důležité to se stává úplně
běžně naopak pokud se vám stane že se shodné té takhle
a není to nějakého p triviální tvrzení
tak je to nejzajímavější
sto náký nějak jak by hluboký důvod jinak se to stává běžně co je důležité
je skoro jako beneš to neště pravděpodobnost odhady při té pravděpodobnosti odhady stejně jsou většinou
jenom velmi nepřesné
a formulí se jakoby kvalitativně pomocí nějakých slovních měl zrcát
jsem si skoro jistý nebo je téměř nemožné a podobně
tak spíš až tohle je důležité je to b s k usuzování
struktura diskuzi a dělají transparentnější pokud totiž budou dvě skupiny které budou obě dvě používat
nejenom ten přístup bayesovskou myšlení hledaný jazyka cestou myšlení tak se tady komunikace velmi zefektivní
protože ve transparentnější
je setřást á dva a že se s někým bavím doma jiný a za naše
antipích vám strašně moc energie dyž se uvědomí že my se vlastně neshoduje ne shoda
nespočívá v tom že bychom odlišně interpretovali doklady
o nějaké nějakou a že třeba jenom ten člověk považuje to tvrzení za mnohem mimořádní
she nešel a
když to když byste argumentovali s někým kdo by se drželo těch zásad toho bayesovského
myšlení tak bys test je v podstatě řekli ne apriorní pravděpodobnost je zhruba taková potom
jsou tady tyhlety doklady tady ta ten se dokladů pravděpodobnosti ty podmíněné sou takové a
takové slova vychází štáb kostelní pravděpodobnosti taková
vy byste řekli to stejné krát byste stando seděl ty svoje pravděpodobnosti nad abyste se
ovšem ale konkrétně bavit o tom kde sou ty rozdíly protože když do toho dva
lidi nasypou stejné stopy tak byly místo měli víte stejné výstupy a pak je to
pass nějaký frames axiómu ukazuje čem slyšíte a proč takle se třeba to bayesovské myšlení
strašně prosazení historii
protože istrijská metoda metody registry vás naše za pole volena
různými logickými
ložek of ale c s
nesprávnými způsoby argumentace a tak nezkazí se píše na ta dobrá historická knížka tak se
tam přesně vloží nějaká hypotéza dají se tam ty podmíněné pravděpodobnosti pak se diskutují ty
doklady a pak s tou ten autor argumentové že si myslí že nějaké tvrzení od
minulých jevech je pravdivá nebo ne
na to se pak daleko lépe na dvě
děkuji za pozornost vrat a