no takže ahoj případně dobrý den pro ty co trvají nějakým formálnějším oslovení
jak mě kolegyně s tou s masters představa tak já studuju
a tady v brně na floridě na knihovnictví ale zároveň of pracuju v moravské zemské
knihovně
tam se teda stará o dlouhodobou ochranu digitální dokumentu
a respekt resetován nějak snažíme dostat
a open source mě zajímalo
docela dlouho
ano myslím si že knihovny jakožto neziskové organizace sou prostě pro open source
bezvadné místo
a u tak štve bývá situace není úplně ani jednoduchá
tak máme tady nějakou standardní knihovnu třeba jako městskou mají tam samozřejmě windowsy mají tam
office prohlížej si věcech internet exploreru
mají tam nějaké nějaký tu nemanických
a
by na tak já se eště zeptám a je tady pro z vás knihovnického prostředí
tak co to znamená tak trochu
dobře tak že ostatní jste informatici dalo by se vzorec sednout
eště let ale výborně tak tebe další otázka kdo z vás chodí do knihovny
výborně
tak no a ještě posedět a scan rozva se tady světu
nejtěžší sami sem si myslel
a tak
standardní
mělnický systém který je vidět pro uživatele tady máme ale který je třeba na votočku
bri modlit taky ve uteč to zavání a jinak mu nějaké městské knihovně plus nějaký
menší
systém typu klavíru s
tak a tady jsou nějaká
jak a open source řešení ty alternativy
samozřejmě linuxu můj oblíbený ubuntu
na open office a pak
spousta věcí která na můžu nahradit prostě ty proprietární software i
máme tam na levé straně sou zase k nim nízké systém já se k nim
dostanu později co to všechno
obsahuje
tady veprostřed stanu máme nějaká nějaké
a nejjednodušeji řečeno katalogy
a na pravé straně tam máme řešení pro digitální knihovny vtom knihovnické ajťáci slova smyslu
a dole máme třeba archiv matyku cože systém proto dlouhodobou ochranu digitální dokumentu
s tím pravé jo pracuju třeba já
tak to klinice opensource
můžete rozdělit no tak ve dvě skupiny těch knihovníků nejen přístupu k open source ale
řekněme obecně přístup k novinka k nějakým změnám
a tak sou proti
my starší většinou starší kolegové nicméně nechci to nějaké koupe generalizovat protože znám spoustu strašně
knihovníků kteří jsou jako hodně moderní kteří prostě
snaží se zavádět nové věci no a potom pak jsou ti
řekněme
modernější
a
ty sou teda hlavně s té ste mladší generace
a takových
takové knihovnické pořekadlo
a na pětatřicet let
jsou to knihovníci do pětatřicet let sou to informační pracovníci
protože shift to není jenom do těch nějaká ta pracech knihovně
o dost to dost řekněme komplikovanější takže
pracujeme se spoustu
počítačových věcí
a tak takže proto s se nám říkali informační pracovníci
tak
a
prostě začít používat opensource že občas docela boj vlastně mám osobní zkušenosti zatim sem prošel
těma knihovna
a jedna byla tady na webu ten fakulty strojní
a
tam
víceméně všechno měl pod palcem ajťák
na nás je na stromě jediný prohlížeč který koho se dalo používat internet explorer
a ta letos a mají pro nás pro zaměstnancem sem prostě na ten počítač nemohli
šáhnout aniž by to nevyhodilo hlášku že to potřebuje prostě administrátora
a
prostě vážně se tam nemohl nic dělat všechno museli přes ajťák a ajťák
na večeři takže nemá část a že je to strašně složitý
a že to prostě dělat nebude
takže já jsem to pak řešil takže s
sprostě veškerý věci se měl na flešce a všechny programy co jsem potřeboval tak sem
prostě os flešky a tak to sem ho ukázal
nad roztrhnul no první den kdy jsem nastoupil do nové práce do moravské zemské knihovny
když se vyřídil takový ty nezbytný pro podpisy na různými ztrátách
tak sem konečně přišel do kanclu
poznal jsem se svojí šéfovou tam my na lontě nás
dala mi cédéčko na kterým byly ubuntu nainstaluje si to rozjeď si co potřebuješ
a prostě funguje
takže to sou takový jako jsem je pravda že sem tam
celým baráku asi jedinej doma ubuntu nebo nevíme co na tom programátoři
o zbytek ajťák ú ale
ne věčně počítačů jsou tam stvořený windowsy
a pár lidí si tam vybralo nechci
ale prostě
ten přístup je tam o do stěny
když tam však něco potřebuje zajde si zajít jako má u toho prostě v mým
věku
a vyřešíme co je potřeba
to samý prostě moje šéfová a její nadřízenej prostě pohodový lidi se kterýma se dá
mluvit
a
těch městskejch knihovnách je to prostě boj o tom budu mluvit ještě později
prostě musíte přesvědčit jako hromadu lidí
že teda ten open source
ano možná není o tom opensource ale je to o pí změně
lidi roste nemaj ani změny
a takže musíte přesvědčit
a co se ukázalo jako docela slušný problém hlavně v těch a nízkých systémech o
těch katalozích
ta migrace těch dat protože tam cpe když to je se všechno špatně a třeba
ta firma která vám dodával doteď software a vlastně přídou ty prachy tak jako nechce
to moc spolupracovala a
dál obstrukce a
a samozřejmě tady jsou nějaký rizik protože
když se něco pokazí a vy máte koupenej tam software tak samozřejmě větráku podporou ta
firma za to má nějakou zodpovědnost
ais něco pokazí dávat open source a vy ste vy ten kdo tam
tam pro a program jako donesl
tak to nedaleko padá na vaši hlavu samozřejmě můžete si to docela štve slíznout
tak sem s tam tým knihovník systémům
a
a možná když vidíte do té knihovny tak
ne ke službě tam by uživatel se o ně půjčujete knížky
nevim co dále si třeba využíváte mezi knihovní výpůjční službu
pí
objednávat jestli knížky pokud nejsou postupně tak nicméně se tím co vidíte je toho spousta
dalších
věcí
takže ty knihovny systémy sou
no lískanec a propracované
potřebujete prostě tu knížku přímo u nějakýho toho systému zadávat
pošlete tam zadávat periodika která vám chodí třea případě novin každý den
nebo každý měsíc pokutou jsou nějaké časopisy potřebujete tam samozřejmě uživatele zadávat
a uživatele si tam potřebují zadávat výpůjčky prodlužovat
a potřeste tam řešit platby
a tak spoustu věcí takže
většina těch systémů mají nějaké moduly
aby se třeba ty moduly můžete nakupovat podle potřeby podle velikosti a zaměření naší knihovny
a podle toho samozřejmě jsou i ty ceny
ták jeden modul může stát dejme tomu před tisíc dalších dvacet
a když se to pak sečte u nějakého toho
českého knihovního systémů
tak pražáků
náš tak ho koupil prostě to může být jako na sto tisíc
to se ještě držím jako při zemi
pro nějakou větší je potom můžou být statisíce proste šest set tisíc
a je to
takže pro knihovny to samozřejmě ano
no tak samozřejmě tam jak na první padla prostě za na toho systému a pak
se nějak aktualizuje samozřejmě tam nějaká podpora tou záleží jak on na smlouvách s dodavatelem
tak
jo
systém pohár který pochází z nového zélandu
jinak
koho je domorodý název pro takový systém daru řekněme
a
který dává
návštěvník jakoby k těm svým to hostitelům cože zajímavý koncepce myslím
takže
je zajímavé že spousta k jiných systémů nebo obecně systémů který se kterými se čovek
se ta knihovna
odchází z nového zélandu
a nebo pak s kanady tak to nevím jestli to má
souvislost s tím že obojí bylo to možný
velké británie možná nějaký ten duch
tak tam zůstává
tak
koza je poměrně rozšíření v a půl tisíce knihoven jestli tě pomohla začíná pronikat i
do české republiky
tam se o to by mě zajímá a právě městská knihovna v české třebové
a tam je totiž docela progresivní systémový knihovník systémový knihovník je profese někde mezi knihovníkem
ajťák řekněme tak jako na půl cesty
a tak je to můj bývalý spolužák který s knihovnictví takže von se pouští do
spousty věcí a výborné že to je pak propaguje
a takže koho je založena na tým a
sponzorování
a je tam docela silná komunita vidíte překlad do dvaceti tři jazyků
a ta síla té komunity se projevila před nějakou dobou a když ho firma líbáním
která se podílela na vývoj kohy tak
najednou
jsou sme se ležet uhlídat trochu jinak
na
toho vola ten název si registroval a začla to prostě za ten plot a začal
to prodávat
a prostě komunita to nebo zkritizoval a proběhla tam nějaký otřes který jak u koho
naštěstí ustála
s méně teď sou třeba lze kohy
jedné teda placená z té firmy
druhá je
o zdar halts té firmy
nějaká pořezaná a třetí jel jste komunity
a
co probíhaly nějaké průzkumy třeba moravská zemská knihovna o koze chvilinku uvažovala
a tak třeba by se nám jako víc chodila ta tams té firmy
nicméně prostě nechce mít jako proti té komunitě tak jako nakonec to nějak nedopadlo ale
právě knihu na tu policejní akademie praze
kolegyně mi nedávno říkala že se tam snaží
snaží tu kolu a dostat protože tady neumí systémem prostě z devadesátých let brát to
vážně příšerně
a
tak
tam probíhá takový trochu
boje o to aby to by to tam jako pro cpala
a dělá to trochu za zády vedení protože nejdřív kde nepřišla za ajťák map přesně
má dobrý vztah a protože ty proste na ten starý systém nadávali
tak s nima se domluvila
s nima to jako docela šlo
a teďko s
propracovávala se přes ty kolegy a u všech o trošku se snaží na to vedení
tlačit že to vlastně
bude levnější řešení a je na ty peníze jako docela slyší
tak sem zvědavý
jak dopadne
ale sou s toho zajímavé zkušenosti minimálně pro další knihovny a dycky nějaká letního jako
musí mít první která to zavede a tato malý těší
pak to
na nějaké screenshoty
takhle to může prostě vyprat uvnitř toho systému
no vidíte
cirkule dyž on to je prostě klasickej ten výpůjční módu
přijdete dáte kartičku se napít ne na typy se ty knížky
a
dostanete celá ta potvrzení a můžete jít
seriál je to sou prostě ty noviny časopisy
které se dávají do toho systému
tam jsou patron s to sou čtenáři
a prostě takle ste to sou ty jednotlivé moduly
a tady vidíte část která je pro nás pro knihovník i strašně důležitá a to
sou záznamy knížek v marku
takže prostě
jazyk ve kterém se to zadává tam vidíte ty no a tohle teda zrovna pro
import mark záznamů
a
prostě to je ta věc se kterou bývá největší problém když se přichází z jednoho
systému do druhého dost často to prostě
odrazuje
nebo je s tím prostě ten největší mluvit
které máme tvrdým
a ten teda pochází ze spojených států
opět financování a
nějaké dary a protože nebyly je navrhnutý pro konzorcia pro konzorciální knihovny co s třeba
když to zjednoduším tak to může být ta vysokoškolská knihovna která má nějakou centrální a
pak sou ty prostě jednotlivé pobočky nebo to může mít prostě nějaká
městská která má zase nějaké pobočky v jednotlivých čtvrtích města
jsou víceméně ty konzorciální knihovny čtvrtek zjednoduším
a
u nás tuhle tenhle systém
tak nějak poprvé nasadila knihovna jabok
eště k knihovna jedné voš dyž praze jestli chcete mám tady plný název ale mně
se ten nemá to jméno líbí takové má své kouzlo
a pak to zkoušela implementovat městská knihovna v turnově
a zase vidět knihovnictví prostě
ta komunita je docela silná a jednotlivé organizace spolupracují takže překlad
představa překlad dělali kolegové na vás ústavu informačních studia knihovnictví v praze
a nebo respektive studenti protože měli to rámci nějakého předmětu
a to zavádění vlastně for tom turnově
takovéto praktické jak sem tam měl ty body prostě co chce potřeba překonat
tak turnově
a je to mistra knihovna mají tam asi šest
šest lidí nebo
takle a
šest lidí plus nějaký ty další lidi jako je ten systémový knihovník nějaký to
ty ajťáci a tak
ale prostě a
s těch šesti čistých knihovníků sou
byly čtyři kteří měli asi na dva roky do důchodu
takže prostě lidi kteří se kouše moc nechtějí učit nové věci a prostě zazněla tam
i věta tak jako my jdem za dva roky do důchodu tak s tím jako
počkejte
s tím zavádění
no nicméně tohle nějak překonali
aha
dokonce získali grant to ministerstva kultury a dostanu je asi šedesát tisíc na nákup serveru
a pak dalších věcí
a
to zavedení systému postavenou
čtyřicet osum takže něco vraceli
jako
docela dobrý
a jak jsem říkal před tím ty čísla tak je to roste
zlomek ceny kterým zaplatili za nějaké komerční řešení
bohužel se teda na tomhle ukázali nějaký další věci protože oni nutně nepotřebovali z něj
ten systém
takže pak si mobile nějaký problémy
a museli řešit něco jinýho tudíž prostě ten není odložili není to pro ně priorita
takže je to uložený
dockeru k ledu
s ministerstvem si to jako nějak
vykomunikovali a
a teďko řeší co dále se třeba nepudou do té kohy anebo lese se jako
nevrátí k nějakou protože ta firma co jim nabízela ten komerční systém tak proste najednou
přišla s mnohem lepší nabídkou
míň peněz větší podpora tak takže
uvidíme kam se oni dostanou
a zase je to jako pilotní projekt
na tom se ukážu ukáže spousta jako dobrých špatných věcí
tak tady máme katalogy neboli opak
termín se používá prostě mezi knihovníkama je to online public access catalog
a
je to toho co vidí prostě uživatel když se snaží najít si tu knížku
tak máme tady vufind
ze spojených států a
je
financován z akademických zdrojů
a názor používá tady nejblíž asi moravská zemská knihovna
a von ukážu tak
define se snaží být jako
takovej trochu google laik
takže čas aspoň jako vypadal
protože ste tady jenom napíšete
tak
nasype zabíhat do nějakých tady ty klíče tak nějakou knížku
někdo
abyste
malým
tak
mějte máte tady našeptává ač
koncem
tak a tady prostě má to tady
jo využívá to dva nula
tady vidíte vlastně můžete si teda do oblíbený a to tady rss
tady prostě si to můžete
můžete různě filtrovat prezenční abstinenční ve volném výběrů
typy dokumentů podle autora
ste spousta
spousta věcí když došel vám tady ukážu
no ale
a co šeterle komplexní systém zase tady vidíme no ten katalog tak dělníci omegou mnohem
radši protože
o něm umíme víc vyhledávat umíme využít prostě všechny ty věci co nabízí
ale prostě
uživatel chce jednoduše dejte uživatele přemýšlet základní poučka
takže ten vliv té pro nějakou
no rozhodně lepší
a
ale více ho moravská zemská knihovna prostě jede vedle sebe to boty systémy
a co třeba tady na webu téčku s tou téčko zavedlo systém a primo který
prostě umí vyhledává text knížka tak elektronických zdrojích to je za běžných pracích
a u střední knihovna si myslela že ten alef prostě tady na webu tečku vypne
jenže ztichl
knihoven a těch jednotlivých fakultách se prostě zvedlo strašnej odporné my chceme prostě ale nechte
nám ho
my prostě neumíme a my nechceme dělat jako v něčem jiným takže prostě i ty
ti knihovníci mají prostě odpor k ke změnám a co se potřeboval k tomu dokopat
jakým příkazem shoda
no a ještě vám tady ukážu toků pěknou je
že geografické hledání
a
kdybych tedy zeptal
jo tak to funguje vlastně takle
a když se tady prostě za ram nějakou
nějaký výřez na mapě
ten se povedl
tak vám to prostě
měl by vám to video vyhodit
jak všechny knížky
termy to se může fungovalo
a
s tím store poprat
vidíte ten s kým krémem na stranický tvůrce regionem
případně mikulov půlce města dva tisíce jedenáct
o sem hodí právě pro ty průvodce případně na
třea moravská zemská knihovna na docela slušnou sbírku starých na
a takže se to dá
dá použít i
prostě na vyhledávání
starých má prostě k regionům který o potřebujete
určitě
tak na
prostě jsou tady
je to je to srovnatelný a co jsem že té čistě o tom zvyku prostě
zase přechod na něco novýho
a jsem se taky jako nový fans chvíli zvykl protože
zase zhruba čtyři roky na výšce sem prostě vyhledával fale fu ona samičky a zase
není zvyklej ale
tak
pro uživatele fakt bezva
vypadá to trochu jako google
a prostě pro spoustu uživatelů webu bylo vlastně internet a tak že
tohle fakt
tak máme tady psal
digitální repozitáře
a
tady se pak dostaneme k něčemu co se vyvíjí jich tiský republice
je docela bezva
nejdřív je tady která každý space
a zase pochází spojených států a hodně rozšířený ve světě taková
první poloviny rozšířenější
digitální knihovna
kdy se používají u nás právě univerzity používají na věčnou závěrečný práce nebo prostě pracují
zaměstnanců
prakticky
tady jsou nějaký čtyři ale třeba
si vyžádat žádný space
u pece a čili univerzita pardubice tak prostě taková jsou jiný space
a
ne
a možná se podívat co tady na displeji s tou tečka
tak já právě si to že je to hodně dělaný na to aby přání jednotlivý
ustavit tam měli stresové
co je práce jednotlivý a krimid si
není samozřejmě základní prohlížení prostě autor klíčový slovo tak takový ty vyhledávání který určitě všichni
znáte
ta se nepřenáší
načež náš nic novýho ale právě ta podpora
ta instituce
takže todle můžete komunity a kolekce se zadá
a možná to co začne dělat
já vidíte publikační činnost pracovníků v té
no té jednotkové fakulty která alespoň tři
a tady prostě na tomhle vědět jaké ten open source propojeny i s otevřeným přístupem
prostě
ideální prostředek na to aby se ty závěrečný práce tě zveřejňovali co vše zároveň teda
i nějaká ochrana proti plagiátorství holt
bohužel tohle problém tady je
ale prostě to je to dostupný
zase tady
bejt něco s pastu
podle let
a u se proste ne prostě dostaneme k tomu co potřebovat
tak pak tady mám fedoru
a
takže já krádež než znáte z linuxu
a mám fedoru ty vlastně displej si
v jedno
nevím jak to nazvat jestli konzorcium nebo prostě uskupení dalších organizací který se zabývá jej
open source takže pak jsem neměl space
konzorcium
a právě že financovány je to s příspěvků těch jednotlivých organizací a jsou tam různý
a velký univerzity na si té a další akademický pracoviště na
a je další organizaci který se tím nezabývají a
a fedora sama sebe není právě uplně jiný tam knihovna
a slouží je jsou že jako nějaký základ
proto
pro další věci třeba pro ten krám erebos čtyři který změnil za chvilku nebo pro
filtru cože taky prospěch nás open source digitálních knihoven
tak a kameru s čtyři
a to je taková
výkladní skříní řekněme
českého knihovnického open source
a protože vidíte třicet jestli dřív český republice myslím jedna nebo ne na slovensko
a pak to používali všechny krajský knihovny to používají to takový ty velký knihovny jako
je národ národní knihovna
a další
a
financován je to teda z ministerstva kultury
a samotný jako kódování dělá firma jen connect která vyhrála výběrových řízení
ale nicméně nějakou tu funkcionalitu tak tam jako
se snažej dostávat stalo
je knihovníci se s těch moravský zemský knihovny skinu ne krimi venca z národní knihovny
a zase tady je trošku boji s těma programátora má protože
dycky trošku střed jakoby toho ani tý světa toho knihovnický a světa je tam potřeba
jako se to nějak nediskutovala
a ajťáci programátoři na to mají svůj pohled knihovníci to wifi chtějí trošku jinak
no tak
vždycky je potřeba aby mi jede knihovny zavolej ostatním
domluvili se a prostě tlačili na link get že oni tam tý tohle a tohle
potřebují to tak a tak
nicméně co
docela to funguje
já tady se můžete podívat
jak se trenérovi
a
to je spíš jako by s toho technickýho hlediska
já vám ukážu tady
jak to vlastně vypadá
takže to prostě digitálního na krajské zemské knihovny
tady zase můžete roste
vyhledávat
takže máme tady nějaké
třeba a pro nás knihovnách je důležitý aby ta a ten repozitář prostě uměl třeba
sbírky
tak
výborně tak zrovna autorsky chráněný a psát
protože prostě školský zákon a jak moc se tomu orientujete a
spousta věcí prostě
se dá prohlížet akorát budově knihovny
zkusím najít něco se starších čísel já abych se vrátil tak práskl prostě důležitý zmínky
protože
noviny jsou pěkný sbírka a moravská zemská knihovna má nějaké zpětně třeba zednářské literatury
nějakých starých řemesel knihy takže
takže z být kování
jak je důležitý
se vám nových no
s moc ukážu
a tady máte když vajíčko svítí
klasika české ten literatury rays
třeba se boje o to aby tady kameru s
uměl prostě
jako zní trochu design a se to se ty s tím nedá jako moc udělá
to zatím vykreslit měli to mají prostě aspoň barevně odlišený ale
a když tak ty ne
implementovat do se to prostě hrozně do dyzajn psychologové tak s tím mají problém
a prostě
zatím s těmi se udělaj no a do toho se to programátorů nějak nechce
ne vždy je to jako prioritu
a prostě pro knihovny a pro uživatele potřebovat důležitý
tak za ty tady máme systémy na dlouhodobou ochranu digitální dokumentů
cože teda moje parketa kterou se zabýváme témat ne těma systémama jako takový má a
na tu dlouhodobou ochranou
a tak tady máme islandu hru
ten s těch a software který je skenery
a
a kdyby jsme se podívali na mapu kde právě zastoupena tak je to prostě o
to pobřeží ty kanady a spojených států a v západní evropy chvilku pár
a u nás teda zatím vůbec
tady ukážu
zase jako by
to já do toho systému prostě je něčem trochu jiným a
dlouhodobá ochrana digitální dokumentu spočívá hlavně vtom
a
že ty příchozí soubory
a jsou v nějakým
formátu ideální if otevřeným formátu
a pak se hlídá formátu a zastaralost ale dyž je potřeba tak se to převede
do
do nějakého nového moderního formátu který nám zase pár let vydrží než jsme nemuseli šáhnout
aha takže vpodstatě to
to dělá a teď já teda takle systém
že to hlídá to kde to je uložený to třeba to kontroluje
se senátem soubor nějakým způsobem rozpadá
a takto to webová se na samostatnou přednášku data systémech
nechci zabíhat
no ale samozřejmě pro uživatele důležitá ta prezentační vrstva a jak si to bude vyhledávat
a
jak to bude zobrazovat jaký to má funkce
to musí udělat někdo jinej tebe systém do toho úseku bity zdigitalizovaných data naleju a
musí to jako snaží jako způsobem uchovávat
přičemž dlouhodobá ochrana znamená to dlouhodobá tak dlouho jaké bude potřeba
výhledově deset let málo mluví se o třiceti minimálně padesát sto
otouš to vše taková trošku utopie protože
na papíře to vydrží stole zatím nevíme je obou vlastní zkušenosti ní tebou vydrželi data
na disketách jak dlouho vydrží na cédéčka na pevných discích takže
to tím to nejlepší co vám jsou jako magnetický pásky a
i to není až takový zázrak
no a to jenom jedna vrstva to sem se rozpovídat
tak
no pěkný jakmile systémech je že se dají právě prostě je
že ta knihovna prostě si najme svoje vlastní programátory a tyto pak jako vydělávají
ta střela funguje i když se vrátím u toho výkladu prostě řepka svého to má
pět šest programátorů a až na jsou to kluci nebo ho kasal fakulty informatiky hlase
dečky který to prostě ne na částečný úvazek
a až dokončí školu jedna většinou jsou tečou jinam nicméně nebereme nový a takle prostě
my víme my víme diferenci upravujeme
a další věci ty šel
a teď právě další systém
který vám tady představím
je
a
a gramatika a také z kanady
a máte právě ty takovej
zaživa docela boom a
je tady projekt který je placených u jakém se podílí právě moravská zemská knihovna a
zůstat výpočetní techniky na sedmičky
a právě zkoušíme tenhle systém
a
které by se mohlo používá pro to co se vysoký školy protože oni mají ty
digitální knihovny
o jejich nich ty
bakalářky diplomky o ty články těch svých vyučujících
ale nemají zatím řešeno pro dlouhodobou ochranu
a
tohle by plně mohou být poměrně zajímavý a to není řešení takže to zkoušíme
a teď ten projekt
se teprve rozběhnout takže nějaký výsledky bodů během půl roku
a celý pitomost platit za rok
no nicméně nejsme jediná jediný kdo to tady zkouší
a ne mně se ste zaznamenali je tady války projekt národní digitální knihovny
která si trvání řešení nějaký jako komerční
ale zároveň i na druhé tady projekt národního digitálního archivu
a chtěl to je takový hezký příklad je na k
jo fungujou výběrový řízení a
ty za to zadává něco je ten průběh prostě veřejný statek
udělali první výběrový řízení nějakého ten systém něco vybrali jedna firma se odvolala napadla to
tak se to zrušilo
prober do výběrový řízení
dopadlo to uplně stejně
no a samozřejmě projekt nato z evropský unie vše peníze tam jsou nějaký deadline dobrý
to musí udělat tak se řekli teda že
se vykašlou neký jako výběrových řízení
a prostě
pořídili si a tu matyku tomu si najeli spoustu programátorů a prostě budou se do
programoval
a dělat jako
v baráku
protože sem nemá cenu jako bojovat nějak
s tím
s tou byrokracií to a s tím všem okolo
a národní filmový ústav který prostě taky chce dělat nějakej nějaký akcích
tak zatím a taky přemýšlí a to samý knihovna akademie věc
takže
prostě tady je vidět že ten open source jako
má svůj smysl a že se jako nachází to místo
by která
otázka jesli někdy jako obrazy ty peníze prostě za nákup hotovýho řešení
a nebo to prostě je
říct opensource
a za ty peníze který bysme jako nikomu jinak dali nemoc ty programátory a nějaký
lidí a ty na to budou upravoval
jako se zase vracím to může ono to není úplně jako zadarmo že ty peníze
tam stejně o zmizí
ale bude na nás
nebo respektive na tom vedení těch knihoven
komus komu se rozhodnou je dál
ale prostě
je to je to alternativa dětské dobrý více
rozhodnout a oni ty firmy když najednou viděj že když jako nemaj se monopol
že u jsou tady prostě jiný hráč na trhu
jako zase to se to tam tak jako změní se podíváme microsoft linux prostě tak
je to tam jako něco udělalo
takže doufám že
nějaký dopad to určitě má a že to bude jenom lepší a lepší
a prostě na to na ty mělnický scéně je to vidět že se ty lidi
snažej něco dělá ta
jsou tady postaví který sou prostě inspirací pro ostatní
tak a z mojí strany je to všechno a děkuji za pozornost pokud máte otázky
tak se nebojte zeptat toho si můžeme jakou popovídat teď po konci
ne
ne
tak oni jsou různé způsoby to
jsou tam na to automatické s nebo automatické čekalo tématické skenery záleží na formátu knížky
na tom jak moc je vzácná takže některý prostě si ty stránky pomocí jako vzduchu
že to na se jo na se jo resp jednou otočí sami makra tam u
toho sedí nějaký operátor který to hlídá
aby
aby se to jako náhodou nezaseklo
a ty starý zástin knihy se jako pak s pěnou skinu ručně
a pak je tu něco čemu se říká destruktivní digitalizace chtěl to si dám jí
že který jsou nadbytečný
tomu se
uřízne hřbet a ty noty listy se
proženou takovou věcí která prvek počítač jako je těch bankovek prostě to tam taky ne
rychle
no a pak se ten zbytek té knížky bere jako vyhodí do sběru
no ale
textu ale já ho probíhá digitalizace pro do té národní digitální knihovny
takže a národ národní knihovna tady tenhleten a
a do konce roku ten plán je naskenovat a dvacet osum miliónů stránek
tak doufám že to stihneme
a
a
co se týká třeba crash těch knihoven tak probíhá projekt krajské digitalizace že v jednotlivých
krajích sem si ty knihovny skinu jít jestli svoje unikátní knížky a
takže digitalizace si myslím že na tom docela dobře po technický stránce žádné software
tak to i po té lidské stránce jako že ty lidi tam
tam visí co dělají
ano
právě ano to je ten největší problém ta migrace
a je to jako vážně děsivý záleží na tom že k jaká je podpora prostě
pro tu knihu to té firmy no střeva
ten cloud s
jako ještě dobrý
cesta sem tak jako slyšel a
je tam problém i jak moc kvalitně soudělný vlastně ty záznamy těch nich přišel se
knihovna of knihovny
tady najednou zjišťují že
unikátní pole stejný opakují nebo naopak a protože tomu neskutečný bordel
a zároveň lidi kteří to není jako dávají no
při tech atomizaci
katalogizace taková jako poměrně
složitá věc
jo knihovnictví no tak
lidský faktor támhle de o svoje
jo chtěl co vím tak teda doufám že ne plátci jako blbost protože zas úplně
do toho nemoc sejdu a přes xmlko se to nějak jako
dělá
prosím
vím a
o on jakoby o ty o ty záznamy ty by bylo graficky těch knížek
tak
no a o
ano tom to měl to
ne pokud vím tak většinou je to sql teda aspoň
jako některý ty systémy sou prostě z devadesátých let jako
lidem
no a
jak sem prostě knihovna jako základ
jsme
no
tak to nebo ještě dotaz
no
určitě
jako koho je plnohodnotný systém
no a teda nevím jak je to zkoumání dokumenty jako o tom
jo
jo
já mysim že po dostatečná bude to říkám a ty zkušenosti s mísou dobrý of
plnohodnotný provozu
se chce takovou tak se jako doporučuju vrátit se
jo já to vidim lidem to stejně no o budete se budete filtru to spotřebou
nebo věděl naučíte doporučí kontakty
jo znám
já nevím jestli té ale
ale
jo
jeden dotaz to náš čas už nadešel takže snad letecké jako přesná více sympatický