0:00:15dobrý den vážení kolegové vážené kolegyně
0:00:19a sem rád že sme se tady sešli když poněkud komorním a komorním složení na
0:00:25který tuto velkou místnost nevyzvrátil povykládat o tom co to vlastně ta komunitní informatika je
0:00:31jakým způsobem se do tech dotýkala oblasti otevřený hnutí
0:00:38takže nejdřív se pokusím představit nějaké a sociální aspekty technologií které ovlivní dyž zajímavý vývoj
0:00:45a sou nezanedbatelné dnešní do nuly pro to abysme vůbec mohly vyvíjet a nějaké fiktivní
0:00:51použitelná oni užitečné systémy aplikace
0:00:55a potom se něco jsem pro pracuji příkladů z nich projektů které vznikají a pokusím
0:01:01se zaměřit a nad aspekty na jako si metodologií nebo spíš
0:01:09vůbec přístup
0:01:10tomu je vyvíjet a otevřené inovace
0:01:13a pak se pokusim podívat krátkosti nějaká zjištění která se týkají
0:01:20podstatě komunity kolem otevřený zdrojů dat a jaké jsou specifika této komunity a musí se
0:01:29brát v potaz pokuď chceme aby se lidé tedy tato tématika zajímá jakým způsobem efektivně
0:01:37mohli stýkat a vytvářet
0:01:39vlastně se cení sdružení
0:01:43tak začnu trošičku zeširoka nezačne přímo tím co je a komunitní technologie a ale zkus
0:01:50vám představit specifický způsob studia technologií kterém se říká socio technická studia takže si že
0:01:58u nás není ještě tolik rozšířený half podstatě odpoví na otázku
0:02:02a proč
0:02:04jsou důležitá a sociální
0:02:08sociální hnutí sociální aspekty
0:02:11technologii jako takových
0:02:12a nejdřív sem zprávy takový graf který tedy není můj tedy převzaty
0:02:17a ukazuje jak se vyvíjí vůbec v informatice systém
0:02:21a na začátku se řeší ta hardvérové systém
0:02:24a hardvér slouží pro to aby systém řešil problémy kolem výměny energie takže problémy které
0:02:30a projektově hardvér a musí efektivně řešit je například přehřívání počítačů a jak nastavit hardwerová
0:02:38techniku tak aby k tomuto nedocházelo
0:02:40na ní funguje nějaký software
0:02:43softwarový systém pomáhá při výměně například kódů
0:02:49de o push jakousi úroveň ne fyzikální ale informační a ty problémy které řeší běžně
0:02:56informatici se potom de týkají
0:02:58a například problém zastavení
0:03:01znamená ve chvíli jsem zacyklí nějaké operace tak je dlouho je má počítač provádět tady
0:03:07má rozeznat že už by a neměl pokračovat dál protože vlastně uživatel čitatel váš počítač
0:03:15spartě nějakou operaci můžeme dočkat minutu deset minut
0:03:18co my lidé dlouho vydržíte čekat než počítač nezapře chroupeš a pokud začnete mlátit do
0:03:24stolu a případně restartuje terno počítač
0:03:28takže to je ta softwarová na nic nepřišli na úroveň celý a vytváříme systémy které
0:03:35sledují interakci mezi člověkem a počítače do celého toho technického prostředí velmi vážím po provést
0:03:42po je člověk
0:03:44a je to tedy jakási úroveň bez ní by osobnostní požadavky
0:03:49většinou nám de o to jak efektivně člověk s tím systémem komunikuje a začínáme se
0:03:57bavit o to jestli ten systém je třeba použitelný pro člověk
0:04:02nahraditelný nejvyšší úroveň podstatě bych nejaktuálnější nejmodernější co ty socio technické systém je vo systémy
0:04:12se cíle technických vody a tým se začínají zabývat
0:04:16a problematika miss komunitní úrovni
0:04:18začínají sledovat to je technologie internet
0:04:22se skupinami s organizacemi jakým způsobem má dopad na celé komunity a vlastní společnost jako
0:04:29takovou je tady tato úroveň důležitá věc který se začneme bavit o tom že technologie
0:04:35přispívá to může se mění struktura společnosti a začala mluvit potom
0:04:40hodně sociologové tomu nějaké informační společnost
0:04:45ty se cíle technické systémy potom řešit problémy jako například důvěra o jsem se zeptejte
0:04:51sebe
0:04:52půjdete k volbám myslí že ta volba bude realizována přes počítačové sítě
0:04:57a vy nebudete důvěřovat spolehlivosti to že každý má pouze jeden vás
0:05:03takže se nemůže stát takže jeden člověk odhlasuje deset krát padesát krát sto krát a
0:05:10přitom pro stalina člověka který měl být běžných volbách jeden lístek hlasovací
0:05:15takže začneme řešit vyloženě sociální aspekt o těch technology
0:05:19jako je právě zmiňovaná důvěra sociální spravedlnost
0:05:24neska velmi oblíbené téma soukromí a soukromě sociální konce a nejdřív musel pochopit jak teda
0:05:31ve společnosti vnímána potom můžeme začít řeší na té technické úrovni
0:05:36a všechny tady tyto požadavky se bude na sebe nabalují kumulují se a jejich zpracování
0:05:43vede k tomu že ty systémy mají lepší výkonnosti že jsou efektivnější
0:05:48a jaké rád říkám my potřebujeme aby jste byli užitečná
0:05:53to znamená nejen aby byly přístupné nejen aby byly použitelné
0:05:57aby o konečném důsledku sme dosáhl nějaké užitečnost
0:06:02a v roce šedesát osum byl poprvé vysloven zákona kterému nezříkám jako novej zákon o
0:06:10možná jste se s nímž někdy setkali
0:06:13vznikl
0:06:15reflexy modularity a vybíjení nejhroznější modulárních software vyřešený conway si všiml letiště ne základní věci
0:06:23že struktura a organizace
0:06:26tým vývojářů softwaru jdeveloper u
0:06:29a je velmi úzce pro vázaná s tím jak vlastně funguje celý výsledný produkt
0:06:34a já bych jednoduše řekl že tady tato struktura se přenáší do toho výsledného produktu
0:06:41například dneska víme
0:06:43že týmy které sou disperzi dní rozptýlené
0:06:47a současně vytváří většinou modulární she softwarová řešení než týmy které jsou lokalizované na jednom
0:06:55místě a nebo trošičku jinak když máte
0:06:59když máte nějak ty tým který vyvíjí software
0:07:03dané firmě a každý úkol rozdělíte dva jednomu oddělení tak to zda vám ten výsledný
0:07:09produkt efektivně funguje
0:07:11ukazuje na to jesli ta firma nemá ve své vlastní organizaci nějaký problém
0:07:17ve chvíli kdy nějaký problém má tak si většinou přenese i do fungování to samotného
0:07:22software
0:07:23takže to novej který vlastně byl programátor a řešil tobě aspekty to brání chci začal
0:07:30všímat to že sociální aspekty to je vůbec ty produkty jsou produkovány jsou na nějaký
0:07:37svém to se odráží přímo vtom výsledku k tomu produktu
0:07:44takže abyste socio technických studiu dělal jeden krátký závěr
0:07:49většina
0:07:50problémů které nám technologie přináší označena za technické očekáváme že je budou řešit programátoři technici
0:07:58informatici
0:07:59nicméně stále více ukazuje že ty technologie mínění fungování společnost
0:08:05a co se děje potom
0:08:08tou společností nějaký sem měl záviset na tom v jaké úrovni vývoje jsou ta technická
0:08:14řešení zdá se tedy že i technologie má jakousi dimenzi sociální co tedy problémy sociální
0:08:22ta odpověď záporná z obou dvou otázka kvíz ani technické jsou ani sociální ve skutečnosti
0:08:29jsou tedy tyto dvě dimenze vzájemně propojené proto mi dnes mluvíme o socio technických systém
0:08:36a ne pouze o technických systémech ne pouze o sociální
0:08:39prostě vzájemně se podmiňují jak se snažila zač třeba tady tím karlově vím zákona
0:08:46tak a když sem abys a vysoce technické systémy no jsou nějaké komunitní úrovni
0:08:51a zkusme se podívat na to
0:08:53co je to tedy takzvaná komunitní informatika která se celou řadou těchto komunitní
0:08:58systému zabývá vlastně
0:09:00hledá způsob jak technologie které vy víme
0:09:04promítnout do fungování společnosti přispět k tomu že ta společnost
0:09:09se bude vyvíjet jako společnost rovnocenných individuí nebudu mít všichni stejný hlas znamená že se
0:09:16vyhneme tak ten tomu
0:09:17nebezpečí proprietární vlastnictví systémů
0:09:21nebo společnosti no několika odborníků kteří umí například programovat
0:09:27nicméně technologie používají dnes zvláště tím byste dispatch na se všichni
0:09:32a tak aby ty mezní kanál mezní to nějaká elita
0:09:36která bude vlastně diktovat jakým způsobem ten společenský život má probíhat mašině ostatním budou vydání
0:09:42na milost a nemilost
0:09:46při samotném systému ještě potřeba si všimnout jedné věci
0:09:50a
0:09:52sociologové dar místech logy popsali určité aspekty vývoje a design technologii za na aspekty které
0:10:02ovlivňují náš vlastní život
0:10:05a první zní se nazývá technologicky ta
0:10:07tady tento pojem označuje to že všechny technologie nás nějakým způsobem limitují vtom to chceme
0:10:14dělat nejsou tady jenom proto aby nás
0:10:17obohatili aby nám rozčlenili způsob
0:10:20způsob života
0:10:21ony nějakým způsobem také kladou jakési nároky které nás omezují takže nás
0:10:26a jakoby směřují jenom do určitého způsobu fungování mít u nás tlačí
0:10:33a
0:10:34já nikdy říkam máme k tomu krásné české přísloví
0:10:39příležitost dělá zloděje
0:10:42znamená ne že se
0:10:43zlodějem každý z nás vadí nebo nevadí ale může se ním stane který vznikne příležitost
0:10:50ty technologie vytváří vyšší té příležitosti a mění chování lidí
0:10:54a lidé anonymní prostředí internetu dělej takové věci které vy weste anonymitě nikdy neudělal
0:11:03dobrý pojem reverzní adaptace říká že dost často chceme technologie použít k dosažení svých cílů
0:11:09a oni nám to neumožňují výsledkem je to že my ty naše cíle přizpůsobujeme technologií
0:11:15to znamená ty technologie které mají usnadňovat život najednou ne usnadňuje život nám ale měnilo
0:11:21tak že mi se přizpůsobí těm technologii a to přece nechceme být
0:11:26technologická společnost ve smyslu jsme závislí na tom co nám technologie dovolí a nedovolí
0:11:31chceme byt a jedinci svobodní kteří rozhodují o svém osudu co největší míře můžou
0:11:39návrh classing tvůrce
0:11:42kritickou moc licence si napsal
0:11:46koutky z o perry tato fráze se dá
0:11:50vysvětlit dvěmi způsoby protože to kout
0:11:53může znamenat kód ve smyslu programového kódu
0:11:58tedy
0:11:59to co naprogramuji se stává zákonem pro uživatele který ten produkt používá a nebo současně
0:12:05kout znamená etický kód kodek
0:12:10to co programu i
0:12:12a není jenom zákonem pro uživatele ale vpodstatě by mělo být nějakým způsobem etické
0:12:19design říc potom začali vyvíjet jednu o vezmete byl vyřízenej sníh které se říká hodnotám
0:12:25ohleduplný řízen ten prosím o překlad
0:12:28češtině na to moc nenarazíte
0:12:30to angličtině a je to velice senzitivní zájem
0:12:34u nás se mluví o něho participativním design uživatel s to mizení
0:12:38toto je podle mě jedna z velmi významných líný řízená ti když se jakoby tvůrci
0:12:44programátoři spojí právě oni často humanitně zaměřený odborníky a se cílový kteří provedou výzkum hodnot
0:12:54které bude technologie daný produkt nějakým způsobem ovlivňovat a potom celý programátorsky proces je nastavený
0:13:03tak aby reflektovaly hodnoty ve společnosti a nějakým způsobem zabraňovala zneužívání těch technologií nebo podporoval
0:13:12teoreticky správné jednání
0:13:14krátký příklad když se vyvíjely například
0:13:19velké displeje
0:13:21do nejrůznějších nemocnic kanceláří bez oken penízky byly případy na kamery trestní malý nějaký levnější
0:13:28výsek reality člověk který potom měl
0:13:31tak víte displej uzavřené místnosti měl pocit že venku
0:13:35a programu se že třeba u pacientů v nemocnicích to působí velmi dobře na rekonvalescenci
0:13:41že se rychleji dávají dohromady no ale ten problém který tedy zní ptal tím že
0:13:46máme tam rozebíráme jaké prostředí tak se nám tam pohybují lidé
0:13:50a ti může být nepříjemné že je někdo s nima
0:13:53a dokonce očekáváme že budu upozorněny na to že tedy kamera a půjčování to marný
0:13:59systému je ošetřeno zákonem
0:14:01takže vlastně ti programátoři museli já tě řešit
0:14:06a jak je to lze soukromým kde ta kamera může být tak aby to bylo
0:14:09přijatelné prostě pro všechny strany který se potom ten výsledný systém bude
0:14:16týkat
0:14:17takže další věc která tady těm socialistickým přitom patři podívejme se jiné lidské hodnoty které
0:14:24ovlivňují fungování stačí
0:14:26a důležité na tom je že technologie
0:14:29má sloužit lidem je tvořena pro lidi a tudíž očekáváme že lidé budou ti kteří
0:14:38nějaký s tam budou vytvářet protože jestliže se
0:14:42přenáší sociální struktura do výsledných softwarových řešení
0:14:46je potřeba dát hlas lidem dal hlas komunita byla společnosti vtom jak má výsledný produkt
0:14:54vypadat a aby byli všichni spokojení
0:14:58takže to čím já se budu zabývat a
0:15:02podtextu chcete
0:15:03celé mám proslovu bude projektování s komunitní úrovni
0:15:08dejme komunita mohlas
0:15:10aby mohli být slyšet
0:15:11aby nebyli pod diktátem technologických kódu a technických produktů a procesu a aby byly tady
0:15:20to projekty lidské
0:15:23tak teď sem sám konečně k té konfliktní informatický
0:15:25co to tedy ta komunitní informatika je všeobecně říkáme že ne
0:15:30o oblast studia
0:15:32a současně obraz praxe
0:15:34znamená na jedné straně je to akademické na vědecká disciplína která něco zkoumá na druhé
0:15:41straně to oblast kde se konkrétně aplikují věci které se vytváří a pro praxi a
0:15:48společně s praxí to řekl
0:15:51dva základní koncepty které zde máme je komunita informatika
0:15:56a oba dva soud značně problémové
0:15:59komunita
0:16:00samotným konceptem informatika problém novým pojmem který vpodstatě včas ke republice je vystavena obrovskému zmatení
0:16:10díky překladu z různých jazyků
0:16:13začnou té komunity
0:16:15komunita je vlastně
0:16:17nějaké společenství lidí kteří se snaží spolu sdílet
0:16:23hodnoty svoje potřeby a věnují čas té komunitě webovýho proto protože očekávají že ta který
0:16:30tak té komunitě nějakým sem pomůže uspokojit jejich vlastní osobní potřebu
0:16:35to znamená to fungování klubu
0:16:37ano komunitě není vždycky
0:16:40založeno na nějakém altruismu
0:16:43ale každý z nás
0:16:45ho čeká že se mu vyplatí
0:16:47být té komunitě
0:16:49jeden z velkých problémů komunity vtom
0:16:51že
0:16:52vůbec je otázkou jestli dneska nějaké komunitní
0:16:56výtečně pravé komunity mám
0:16:58původní komunita takovou jako známe
0:17:02z daleké historie
0:17:03totiž ontologický to musím by tím měl vždycky na začátku mi jestli ste chtěli přežít
0:17:09tak ste potřebovali skupinu lidí
0:17:12když se přemýšlí o tom co se bude dít dál co budete dělat tak jste
0:17:15přemýšleli těch dimenzích mi
0:17:18a teprve pak přicházelo ja
0:17:21to se s vývojem
0:17:23změnami bezpečnosti souhrnně změnil mi nesnažíme v době kdy máme ja a potom teprve přicházím
0:17:29i otázka jestli na takovémto stavu jsme schopni vybudovat skutečnou komunitou
0:17:35tuto otázku bych radši nechal sociologů má dalším odborníkům antropologové
0:17:41kteří se těchto
0:17:43to byla oblastech bádání angažují pro nás je důležité vědět že de o nějaké sdružení
0:17:50lidí kteří tedy mají společné potřeby jak ti jo nějakým způsobem uspokojovat a že vpodstatě
0:17:57taťkovi to není tak vidět tak pole činnost je tvořena
0:18:01buď hromadu jedinců kteří mají mezi sebou vztahy a nebo z jiného pohledu vztahy mezi
0:18:07jedinci
0:18:08a teprve pak přichází ti jedinci takže to slečna se potom tvořena komunitami
0:18:14si že chceme přemýšlet o tom jak se bude vyvíjet budoucí společnost bude je rodící
0:18:20se informační společnost tak musíme brát v potaz právě tady to komunitní působení
0:18:27na druhé straně pojem informatika
0:18:30pojem informatika byl poprvé použit i v německu
0:18:34v roce
0:18:37šedesát sedum
0:18:38a byl označením pro vlastně procesy softwarového inženýrství a programování a nicméně během dvou tří
0:18:46let
0:18:47ne se s těmi na něco rozšířit se objevil v rusku
0:18:52kdy byl používán pro informační služby vést patch
0:18:58později se dostává do francie
0:19:01kde teda jsou s push mluví o nějakém automatizovaného zpracování informací
0:19:07a nám se začneš tom pojmu informatika prolínat
0:19:09nejrůznější obory které se k němu hlásí
0:19:12jednak ten který profeny prostředí dva označovaný jako computer science
0:19:19a jednak ten který tam stejném prostředí byla značně jako information sám
0:19:25že se nám to línej dva veliké obory které mají každý trošičku jiné pojetí ona
0:19:32se týkají informačních technologií dneska ta české informatika běžně používáno pro počítačovou vědu arabů tady
0:19:41tento výraz češtině na prosazovat a používat
0:19:45protože to informatics anglické se začíná používat cache po roce dva tisíce
0:19:52a to z jednoduchého důvodu když sou informatics dorazil do anglicka prostředí
0:19:58takže nejprve začalo prosazovat jako pojem který se hodí pro informační vědu a vpodstatě s
0:20:04ní spojenými knihovnictví
0:20:08toto ale se nepovedl zavést
0:20:10protože velmi záhy fu vést zniká firma která sme informatics zabývá se softwarovým inženýrstvím a
0:20:19vpodstatě díky
0:20:21americkým zákonům
0:20:23se s názvu té firmy stává jakási značka
0:20:29takže vysoké školy je univerzity nemohou ten pojem informatic začít používat
0:20:36dokument do konce asociace acm žádala vlastníky firmy nic aby mohla ten pojem začít používat
0:20:44a byli odmítnutí
0:20:46takže kombi tu mašinérii kterou máme v názvu této veliké společnosti teprve po dnešním budete
0:20:52znát tak
0:20:54podstatě
0:20:55je vynucená tím že mohli používat ten pojem informatik
0:21:00v roce po roce dva tisíce firma informatics zkrachovala a blízké prostředí získal možnost ten
0:21:07pojem informatika používat
0:21:10nicméně fakulty počítačové viry uměle zavedená zavedené takže dneska vznikaj zkus of informatics usa handly
0:21:19ale nezní nejsou to školy informatiky ve smyslu počítačové
0:21:23jsou to školy které propojili tři obory
0:21:27a s tou historického hlediska se do server vrací informační víra v počítačová věda tyto
0:21:35dva obory se spojují dohromady a zaměřují se dycky nejak u aplikační oblast
0:21:40ve které se snaží využít znalosti práce
0:21:46informačními technologiemi
0:21:48a to většinou nejen tu technickou dovednost programátorskou ale právě že je reflexe sociálních
0:21:55a sociálních
0:21:58komunitní psychologických aspect
0:22:01takže když použijeme ten pravý význam to komunitní informatika krev to není komunity computer sense
0:22:08komunity informatics
0:22:10jakési propojení tří různých oblast
0:22:14hlavním tématem je potom jak vytvářet takzvané komunitní technologie to znamená vytvářet technologie které budou
0:22:23podporovat růst komunity jako takové které budou přispívat vytváření
0:22:29spravedlivé informační společnost
0:22:33hlavními
0:22:34teoriemi které komunitní informatika
0:22:37používá sou teorie sociálního kapitálu a to je sociální síť
0:22:43sociální kapitál
0:22:45vlastně vznikal
0:22:48celý ten pojem celá teorie
0:22:49jako nějaká odpověď na otázku
0:22:54a
0:22:54jak vztahy mezi lidmi vytváří sociální život
0:22:58jak vlastně to jak mezi sebou máme nastavené stejně spolu komunikujeme jak získáváme kontakty na
0:23:06to bysme si našli práci a jakým způsobem ještě je přihláška jedna převazy zkoušky na
0:23:12vysokou školu
0:23:14co se po nás bude určitá když budeme na konferenci okna
0:23:19to všechno je dáno jakými vztahy a dneska i zprostředkování jakými techno
0:23:25tak té první zdroje jako vy východisek pro komunitním formát
0:23:30druhý zdroj je to by se začne tak a jak sou ty sociální sny pro
0:23:35nás důležité protože některé jsou pro nás důležitější a některé méně
0:23:41takzvané teorii sociální síti potom
0:23:44se můžeme mluvit o silných a slabých vazbách mezi lidmi a zase použili nejrůznější techno
0:23:50techniky je postupy jak vlastně zkoumat tu důležitost jednotlivých si
0:23:56takže dnešní tomu nyní informatika se pohybuje kolem tady těchto dvou konceptu sociálního kapitánů s
0:24:02a sociální síti
0:24:03a propojuje s komunitní mi technologiemi které se snaží a fiktivně nasazovat
0:24:10a
0:24:11komunitní informatika je interdisciplinární obory
0:24:15propojuje
0:24:16informační vědu
0:24:18propojuje počítačovou vědu
0:24:20a pro po je takzvaná komunitní studia
0:24:22ta se v české republice nemoc zastoupena nicméně ve světě celá řada bodů kteří se
0:24:29jim věnují
0:24:30a
0:24:31jako obor je vpodstatě součástí o něco větší oblasti výzkumné které říkáme sociální informatika
0:24:40její tvůrce robert k link
0:24:42to byl informatik
0:24:44tvrdil že sociální informatika se zabývá divize jiném použitím a důsledky komunikačních a informačních technologií
0:24:51a hlavně zdůrazňoval to že se díváme na institucionálně kulturní kontext
0:24:55který ovlivní právě to jak ty technologie používané design
0:25:01komunitní informatika se pak díval na menší oblast zajímají
0:25:06interakce mezi dvěma vlastní
0:25:09mezi tím jak se komunity mění se transformují
0:25:12a ty se mění právě pomocí těch komunikačních a informačních technologií
0:25:16a potom mezi kontinuitu
0:25:19jakousi a stabilitou to že dané komunity existují lokálně určitém místě a že mají nějakou
0:25:28historici tom že si nějaký chvíli takže je tam jakási tradice a teď sledujeme jak
0:25:33vlastně tady ta ruka vás a
0:25:36historicky ta komunita prochází proměnou díky technologiím a dneska si každý z vás slyšel spojení
0:25:44třeba virtuální komunita
0:25:46takže víme že ta lo tam vás například se vytrácí a že to má nějaké
0:25:51dopady proto jak lidé komunikují a smutně každá ta komunita má trošičku jiná s
0:25:57jo sociálně informatika se zabývá organizační uspořádání většinou ve vládní aplikaci
0:26:04a případně fuk hodní a tak mi něco matika se zaměřit přímo na společenské jednotky
0:26:11komunity
0:26:13kolik máme komunit
0:26:16úkoly krásný čověk tolika komunitách dneska sme druko méně obrovské množství jinak jsou to ty
0:26:23lokální odborníci story komunity ve městech tam se například
0:26:29sleduje změna identity práce dost často se sledují mladí lidé viděl jsem výzkumy které se
0:26:36třeba věnovali nad mladým podnikatelů kteří využívali různé startup i a teď si své vytváří
0:26:43komunity díky tomu efektivně nacházejí prací vydělávají a co vlastně dělit s volným časem
0:26:50a vedle toho se story při městské vesnické komunity
0:26:54někdy sousedka
0:26:55a tam většinou jde o to jak zajistit kvalitní život
0:26:59lidem tady v těchto oblastech já budu uvádět některé projekty které se snaží například vyvíjet
0:27:05alternativní cesty připojování k internetu
0:27:09protože ne všechny oblasti jsou dostatečně ten to je pokryté
0:27:13jak chcete vybudovat
0:27:15internetovou síť v místě kde není elektřina
0:27:18místě kde není signál je tady na toto samozřejmě nachází nejrůznější řešení
0:27:24takže to jsou ty lokální komunity vedle to vznikej virtuální komunity a dnes mluvíme i
0:27:31o takzvaných hybridních komunita týmu to mohou být nejrůznější diaspory
0:27:36lidé kteří sou rozprostření
0:27:37po celém světě
0:27:39a sdílí svoji spol svoji identitu
0:27:42se cílové nic mluvili je tom
0:27:44že vlastně i idea národa je výsledkem komunitní k procesu o náraz tvoří lidé kteří
0:27:51se většinou
0:27:52země neznají
0:27:54no nicméně všichni sdílejí stejný jazyk
0:27:58to je ale až výsledek nějakého vývoje protože tři národe stane naši lidi kteří by
0:28:03mohli stejným jazykem a
0:28:06stejně tak zdily třeba novinky
0:28:09a všichni čteme
0:28:11stejné zprávy
0:28:13víme vo tom to se na našem území děje tak také nebývalo běžné umožnil to
0:28:17až bude třeba tiskových technologií
0:28:21hodně často ta moderní idea národa bývá spojena právě s technologiemi
0:28:26na dyťs těm běžnější rukou mi které se dneska vyskytují jako aktuální témata zájmové komunity
0:28:33lidé se spojí kolem ve svých hobby a zájmů a řekl bych že zrovna open
0:28:38na ty konference která pokoje přesně takovouto za jemu komunitou
0:28:42lidí kteří mají stejný zájem mají si o čem povídat večer když deter nějaké večerní
0:28:48setkal nějaký večer
0:28:50ty vlasně tam očekávat ty lidi kteří mají na stejné myšlenkové nastavení se kterými máte
0:28:56o čem se bavit a kolikrát můžou být témata které očekáváte že v běžné společnosti
0:29:01by tam nemůžete protože ostatní budou obtěžovat mladík vůbec nemluvě začal mluvit
0:29:07pak jsem tedy odborné komunity angličtině se mu jako oko měli krev projekty tedy jakási
0:29:13sdružení lidi kteří sdílejí nejen společný zájem
0:29:18ale i dovednosti řešit určitá určité problémy raději si jak je vlastně postupovat odborný
0:29:27oblastech při
0:29:28řešení nově se objevujících
0:29:32problémů a komplikaci
0:29:35určitě musí učit že jste kontextu na univerzitách vznikají takzvané learning komunity
0:29:42určitě se komunity snažíme se podporovat
0:29:45takové komunity když se
0:29:46turing tím země mezi sebou vzdělávají kdy ten jejich zájem přichází za hranice povinnosti a
0:29:52začne se vzdělávat kvůli sobě kvůli tomu
0:29:55že je to baví že se chce něco dozvědět
0:29:58havel nám dnes mluví o individuálních komunita
0:30:03to je komunita kterou má každý z nás když se podíváme na to řekni mi
0:30:08líbí má stahy které jsou pro něj důležitější které nyní z jakého důvodu tak vlastně
0:30:13takhle můžeme mapovat takzvanou individuální komunitu
0:30:19a komunitní informatika má celou řadou a téma některé sníh
0:30:25zkusím teď změnit naváže na to že se týkají určitých změn ve společnost
0:30:33první řadě sou to témata která se musí se změnami sociální struktury
0:30:41asi nejznámější přístup tady vtom to
0:30:44představuje
0:30:46takzvaná network co se ty
0:30:48tedy ne informační společnost ní dneska jsem mluvil znalostních společnostech a v tomto případě můžeme
0:30:54jakési síťové společnost
0:30:56charakteristikou dnešní společnosti sou sítě a jejich flexibilita zapojíme se do nejrůznějších komory člověk není
0:31:05také když je součástí
0:31:06jedné jediné komunity a když pustí tak je ohrožena se existenci
0:31:11stáváme se součástí celé řady komu
0:31:14máme se je zájmové komunity máme se učící se komunity
0:31:19o kdykoliv se nám chce tak můžeme stě common vystoupit a zapojit se do nějaké
0:31:25jiné
0:31:26vlastně na snad za to nikdo netrestá jiný nás nemůže kontrolovat kdy se nám životě
0:31:32stane nějaký k o čtrnáct
0:31:34když se s někým rozejdeme tak ztratíme co v a obrovskou si ti lidi ale
0:31:39jednoduše se přesune do jiné společnosti vytvoříme sinovou comment
0:31:43nemáme s tím žádný velký problém a současně ti měníme
0:31:48nejen a
0:31:50nejen naše působení a přátelé ale i
0:31:54kusů vlastně role životní role
0:31:57technologie vůbec způsobí to že se sbíhají naše běžné role například pracovní role se prolíná
0:32:05s rolí kterou jsme hráli v rodině domácnosti
0:32:09začínáme přenášet práci domů a nebo částečně přenášíme domu do práce záleží na tom čemu
0:32:16dávám přednost jaké technologie konkrétně jaká aplikace budeme užívat
0:32:21a ta změna sociální struktury společnosti je i vtom že by jsme měli sociální síť
0:32:27vytvořenou
0:32:29se lidí který sme konkrétně znali jak jsme nějaké názorové vůdce většina novinek se nám
0:32:35dostala pravé přes takového nějakého
0:32:38o piny jen lídra
0:32:40dneska máme obrovské množství lidí které jsme třeba v životě neviděli
0:32:44a necháváme se nimi ovlivňovat vytvářím jakoby sekundární sociální vazby
0:32:51stačí se podívat jenom na vašich je zvukové
0:32:55účty malinké ty na začít procházet koliks těch v kontaktu které to máte opravdu dobře
0:33:01znáte a jestli to nemá three které se vlastně třeba ani nikdy neviděli a kteří
0:33:07se vás tak připojeny aby se leskly klid ano souhlasím
0:33:11navázala se nějaká linka no a zase spojení jsme s tím člověkem se neznáte máte
0:33:17ve své sociální síti a možná se s ním nikdy budete bavit nebo si třeba
0:33:21jen zdvořilostní přát k narozeninám
0:33:25nejzvláštnější na té sítě ve společnosti je že začíná ohrožovat význam lokality
0:33:33že začíná bejt všechno
0:33:35jako vy poznáš na nějakou globální úroveň
0:33:38a to se dotýkají takzvaných lokální komunita
0:33:41nicméně naše životy jsou stále lokální že tady a té
0:33:47nějaké společnosti lidí když budeme nemocní tak nám nepomůže hash ta samotná jak a globální
0:33:54struktura potřebám aby nám a nikdo konkrétně do té nemocnice přišel bych si s námi
0:34:00povykládala by nám donesl
0:34:02nějaké občerstvení beztoho se nebudeme se cítím úplně spokojen
0:34:06takže jedna s těch témat kvůli informatiky je
0:34:10jak podporovat lokální komunity a jakým způsobem jsou vůbec jako by nás ten technologii tyto
0:34:16lokální komunity ohroženy zase jakým způsobem zařídit aby dostali vás aby mohli ovlivňovat společenské dění
0:34:25oblasti kultury a ty změny
0:34:28přicházejí s takzvanou krajskou jako o lékařská etika je spojená většího s tím že lidé
0:34:36třeba rádi program umí protože to baví
0:34:41vpodstatě věnují svoji část tady těmto aktivitám a dělají to dobrovolně a zadarmo protože je
0:34:48to něco co jim blízké čím tráví svůj volný čas a nehledají vždycky
0:34:55tak to si vydělat
0:34:57dnes takové do lékařského přístupu bysme vlastně neměli ani osobní počítače
0:35:02a celá ta linuxová komunita prostě napřed postavena přesně tady na tomto přístupu
0:35:09takže my sledujeme jak se proměňuje vůbec
0:35:13kultura například v oblasti obchodu nejen vtom smyslu
0:35:18že tady jsou firmy které mají nějaké se vlastnictví a passatu nabízejí obchodují
0:35:23ale to že denně denní vstupují lidé kteří tvoří zdarma vytváří
0:35:30stejně kvalitní nikdy kvalitnější produkty a ale sdílí je ostatním takže vpodstatě vytváří konkurenční sílu
0:35:38právě pro ty společnosti které jsou zaměřena na vlastní
0:35:42velmi zajímavé je potom sledovat
0:35:46když máte
0:35:47nějaká uplynutí jak se s tím ty filmy vyrovnávají
0:35:51nejprve útoky nejrůznější pokusy využívat o právní systém na omezování takovýchto činností později by se
0:36:03to nepovedlo začínají fasetě let způsob
0:36:06jak tedy s tohoto někým s sem být s výdělkem
0:36:11dneska je třeba obrovský problém vtom
0:36:14že celá řada firem chci dělat uživatelské testování a mluvil tom že vlastně o prosazují
0:36:21otevřené inovace
0:36:24a pozvou si skupinou dobrovolníků kteří na něčem pracují a to co vytvoří se potom
0:36:31vezmou
0:36:31letíme s tím sami obchodovat kolikrát to těm a dobrou a nikomu ani nedej zpátky
0:36:37takže vpodstatě to ten význam toho slova otevřeny
0:36:40začínám mít různé interpretace a to právě v závislosti na zájmech obchodní
0:36:46najednou jakoby ty firmy tohoto za činy zneužívat a vytváří si tak vlastně zadarmo jakýsi
0:36:54znalostní kapitál nebo dobrovolný pracovníky které nemusí platit
0:37:00takže na té potom ho třeba z dávat velký pozor a řešit vlasně a jak
0:37:05s tím dal já se k tomu na chodníku dostanu víc
0:37:09další změny jsou změny v oblasti knihoven
0:37:11a mohlo by se zdát že to není až tak podstatné
0:37:16nicméně knihovny tváři komunitní informační systémy jsou součást jsou součástí infrastruktury
0:37:22komunitní infrastruktury každý z nás
0:37:25tomu mohl chodit pro zdroje které jsou vpodstatě zdarma
0:37:29to co vytváří a otevřené komunity dneska hnutí pro o otevřené
0:37:37otevřená aktivity
0:37:38tak podstatě jenom následují to co už před nimi nastavili ty knihovnické procesy a koneckonců
0:37:47i celej internetové prostředí přejímá know how knihovníků obrovské množství
0:37:53postupů
0:37:54které implementují a fasetě společnost
0:37:57a většinou ani ti samotní o
0:38:00programátoři neví o tom že přijímají nějaké nové lůžko právě s knihoven
0:38:05a teďka na mysli například fungování vyhledávače google který vyloženě jako vy vzal tu nejlepší
0:38:12práci s kině v nízkých procesů je vyhledávat informace a na tom
0:38:16o postavil svůj úspěch
0:38:19takže je potřeba sledovat jak se ty knihovny a je vlastně sami vytvářejí nějaké komunitní
0:38:27systém
0:38:28jeden s těch příkladů co se dneska knihovnách celkem dost řeší je způsob to klasifikace
0:38:36informačního obsahu
0:38:37dycky a dělali odborníci
0:38:40současnosti se
0:38:42knihovníci převod to jestli není dobré využívat běžných občanů běžných lidi kteří sami klasifikují a
0:38:50používat takzvanou folks on umí
0:38:52tedy jakousi
0:38:53tak sem vytvořenou o
0:38:56tvořenou lidmi a všichni znáte pokojíčku vytváříte například tedy a trekovací systémy nechte konkrétní případ
0:39:05klasifikace která je tvořena ne odborníky a lidmi
0:39:09ta poslední těch změn které kmeni informatika řeší v neposlední a s těch nejdůležitějších co
0:39:16sem nebral je problematika sociální nerovnost
0:39:20sociální nerovnosti se díky počítačem technologiím
0:39:24ne zavírají a naopak rozevírají ještě víc nůžky mezi těmi kdo mají a těmi kdo
0:39:31nemají nemluvím a potom o vzniku nové propasti ne je to logické tedy ale i
0:39:37digitální propasti
0:39:39a komunitní informatika se snaží najít způsoby jak tady tuto propast zavírat jak vytvářet mosty
0:39:47vlastně vytvářet projektu rovnou společnost a jestliže má naší společnosti my každý
0:39:54rovné příležitosti tak musíme vědět toho že musí mi rovný přístup k informacím a zase
0:40:03se pokoji že přístup k informacím je sám o sobě nedostatečný že si že máme
0:40:08vytvářet rovná se mnou společnost musíme dělat víc než zajišťovat přístup k informacím
0:40:14takže například dneska hodně často ve vědě řešení a otázka otevřených dát
0:40:22a jí zdílení otevřených repozitářů říká hele to samo o sobě nestačí takže budeme sdílet
0:40:29data je jakýmsi nezbytným předpokladem je to prvním krokem a potom většinou následují procesy které
0:40:36se týkají vzdělávání
0:40:39a ani to vzdělávání jsem o sobě nestačí lidé kteří mají technologie dokonce s nimi
0:40:46pracovat tak pořád ještě trpět jakousi
0:40:53rozděleno s tím vtom smyslu
0:40:55že ne každý kdo umí ten pošleš používat o používá produktivně smysluplně celá řada lidí
0:41:02je schopna trávit desítky hodin tím že budou hrát hry místo toho aby vytvořily něco
0:41:08co je prospěšné sled
0:41:11takže za podvrh se dostáváme jako by naše třetiny takzvané informační nebo digitální propastný prvně
0:41:18tady počítače to fyzická vlastním nevlastním sem v oblasti kde je pokrytí internetem kde není
0:41:26druhá je umím používat technologie a třetí je chci je používán něčemu smysluplnému používáme k
0:41:33tomu abych vyplnil svůj čas protože mám pocit že tady nic nemá smysl vektory uvidím
0:41:39s okna
0:41:43tak s těch aplikací je respektive infrastrukturních prvků které hrají velkou roli celosvětově jsou na
0:41:51prvním místě tahle centra
0:41:53a tele centra jsou nazývány každém státě jiná a skoro ve všech zemích nějaká najdete
0:42:02datové centrum je
0:42:04nějaké veřejné místo které má svůj vlastní dynamiku
0:42:08a poskytuje přístup lidem k internetu a ke znalostem
0:42:13možnost se nějakým způsobem buď aspoň připojit na nebo se i vzdělávat dál
0:42:21tohle centra hrají velmi významnou roli ve vývoji společnosti a si vzpomínám jsem na například
0:42:28cestoval po kubě tak jsem hledal možnost může se připojit k internetu já jsem tam
0:42:33byl ještě kdyby linku byl nebyla o to je zcela otevřená světu
0:42:38nezkoušej otevřená neví že třeba bylo zajímavé jít do národní
0:42:43knihovny kde internet měli a nemuseli ste se vždycky nějakým způsobem zaregistrovat a podstatě nešel
0:42:51na zadek
0:42:52a zapsali se zapsali si kdo u kterého počítače sedí a odkdy dokdy
0:42:58takže build editoři nástrojem vždycky mohli kontrolovat všechny lidi kteří byl internet o připojení na
0:43:04jaké stránky leštila věci dělaly ve tam vidět jak to by a jakýsi státní dohled
0:43:11mnohem svobodni jsem se cítil na tom čemu se dneska říká cyber café
0:43:18kde vpodstatě o internetové kavárny které za nějaký poplatek zpřístupní zase internet a další informace
0:43:29zajímavé je že první internetová kavárna
0:43:32vznikla z honkongu v roce osumdesát sedum takže už velmi dávno a šlo o dva
0:43:39počítače šestnácti bitové které byly připojený telefonní linkou umožňoval jeden třeba využívat služby dvojku nebo
0:43:47některé o
0:43:49služby obchody ní
0:43:51no a nakonec sem patří také informační stránky
0:43:55který má spíš tak
0:43:56pro zajímavost protože jako informační stánek je vždycky místo kde se dostáváte zadarmo k nejrůznějším
0:44:03mapám pamflet um a podobně na informačním s tankem může být
0:44:09i místo nějaké například rezervaci kde máte kdo máte mapy a vypsáno jaké život živočichy
0:44:17v dané oblasti můžete potkat kteří jsou chráněni případně pokyny jak se máte chovat
0:44:22nicméně pořád je to je casy malinkatý bod kde se dostáváte zadarmo informaci
0:44:29je zdůraznit právě tady tyto aspekty infrastruktury pro právě proto že zde máte přístup k
0:44:36informacím zdarma
0:44:38že za ně nic neplatíte
0:44:41jsem na té kubě cyber café tak mě tam podstatě nikdo
0:44:45nekontroloval nicméně u se musel mít nějaké peníze musel jsem si že většina vám co
0:44:51si to nebude moct dovolit byl jsem překvapen i jak ty cyber café na kubě
0:44:56byly
0:44:57přeplněné kolik lidí čekal na to a šíleně vyjde franta úrovni
0:45:03jsem šla do knihovny která byla zadarmo
0:45:05tak právě tu kontrolu se dá říct že tam večer těch počítačová na seznam
0:45:11takže samozřejmě
0:45:13tady je krásně vidět jak třeba i ta politická kultura ovlivňuje používání nejrůznějších infrastrukturních prvků
0:45:20a možná tedy k tomu bych mohl změnit eště párek
0:45:24open teďka ne
0:45:26o prvek který se snaží nějakým způsobem
0:45:31rozdělit příspěvky na vytváření infrastruktury vpodstatě nějak jestli sem se snaží získávat
0:45:39peníze
0:45:40nejen z vládních rozpočtu ale i například wood občanů je to bude který otevřený na
0:45:45to aby si nějak sdílená právě informační infrastruktura
0:45:50optimální je potom vy žijete v nějakých městech kde samozřejmě máte onuci páni sítě se
0:45:56nastěhujete do bytu který je vybaven internetem peníze ni neplatíte prostě automaticky máte připojení
0:46:05jedna z diskuzí která se vede
0:46:07je zda člověk má právo na informace co znamená ve smyslu nejen jakoby přístup k
0:46:15informacím jestli má právo na to mít informace ve smyslu jestli je stáhneme nikdo jiný
0:46:22povinny u ten přístup zajistí zdarma
0:46:26tak stejně jako se vedou diskuse na tím jestli má člověk právo na bydlení a
0:46:30tudíž jesli by to stát měl vytvářet vždycky ňáké oblasti kde dostaneme ubytování ve chvíli
0:46:40kdy nemá na to aby jsme si zaplatili svůj vlastní byt
0:46:44a krom toho se potom hrozí třeba otázky kolem skoti
0:46:52tak a říkal jsem že budu mluvit o živých laboratoři to
0:46:56já ti to prosím o nějaké začne zhodnotí
0:46:59a ještě jestli můžu dvě minuty jenom ukážeš živé laboratoře no a co š výzkum
0:47:04a vývoj a metodologie která má
0:47:07podporovat
0:47:08systémové kolaborativní informační přístup
0:47:12to znamená a je to přístup který a přímá uživatele a vybíjení novinek a technologií
0:47:20a oni jsou zapojení do celého vývojového procesu jsem narazil na to že tady problém
0:47:25mezi chápáním toho c to zapojení uživatele a co je to uživatelem řízena inovace
0:47:31jestliže to open znamená že nějaká firma zapojí uživatele ale nechá si to co vytvoří
0:47:39a tak podstatě nejde open přístup a tím je uživatelů řízená inovace
0:47:45a příkladem tady mám finský tady co šel pro je který nějakým způsobem se pokusil
0:47:52a
0:47:53pro stárnoucí seniory vytvářet informační systém
0:47:57se měří se rozhodli že budou
0:47:58stáhnout alternativním způsobem a vpodstatě chtěli být ne nějakými modely pro informatiky kteří vytvářejí systém
0:48:07ale chtěli být přímo aktivními tvůrci toho systému
0:48:11takže vývojáři potom s nimi seděli a pomocí nejrůznějších metodologií vytvářeli konkrétní informační systém
0:48:19a na závěr bych asi řekl že to je přesně to co takový informatika chce
0:48:24dělat budovat informační systémy z vrchu
0:48:29tak jak to dělají manažerský informační systém znamená omezovat moc se mohli užívat u je
0:48:35potřeba budovat ty informační systém zespodu pouštět silně uvedených uživatele a s nimi jakoby u
0:48:43jednoho stolu pracovat
0:48:44na výsledném řešení který nevytvářet řešení pro uživatele ale s uživateli
0:48:50tak děkuji za pozornost