Přepis řeči - Mlab: je ještě místo pro další elektronickou stavebnici?

0:00:15	možná tady mám mít
0:00:17	tady tu přednášku
0:00:19	a
0:00:21	nejdřív na začátku bych se bych se pokusil odpovědět jestli je vůbec ještě místo pro
0:00:27	nějakou elektronickou stanici
0:00:29	a potom
0:00:30	potom o tom co je vlastně ta nula
0:00:33	i když je to je napsaný všech programech
0:00:36	který na tom úplně super
0:00:39	takže když se podíváme dneska jak vypadá
0:00:43	jak jaký sou dostupný elektronický stanice
0:00:46	a
0:00:48	tak asi nejznámější z nich je arduina
0:00:52	a
0:00:54	spousta lidí má arduino ráda protože sou prostě koupíte nainstalujete si to vývojový prostředí
0:00:59	a všechno funguje
0:01:02	takže to spřáv super když potřebujete blikat spoustu hromadou ledek na zdi tak je to
0:01:07	uplně úžasný
0:01:08	a potom když třeba se chcete dozvědět jak to funguje vevnitř
0:01:13	a
0:01:14	začnete zkoumat jak to funguje tak najednou
0:01:17	zjistíte že už to neni tak super a že vám
0:01:19	že vám najednou to vývojový prostředí začne lízt do cesty a začne bejt dost nepříjemný
0:01:27	já nevím úplně jestli dobrý tady haně tady no
0:01:30	a je tak když tak utečou
0:01:35	a tady nejste v různých modelech a ty modely sou ventilem
0:01:40	hardwerove nekompatibilní mají
0:01:43	mají konektory na různých místech mají
0:01:47	mají jiných je jiný rodiny na šrouby
0:01:50	takže nemůžete snadno
0:01:54	začít používat třeba když zjistili že vám dochází paměť
0:01:57	mikroprocesoru tak nemůžete snadno si prostě jenom vzít ten liší model a začít používat
0:02:06	tak je taková zajímavá věc je
0:02:08	že tady ty řemínky
0:02:11	toho tady ty
0:02:13	že sou mimo bříško to je
0:02:17	to je prej protože
0:02:19	měli poslat ty desky do výroby a omylem
0:02:21	s nima šoupli tak asi mohla mezi řekl prostě to pošlete a uvidíme co se
0:02:25	stane
0:02:27	tak a tý době víno tak to divný
0:02:31	a tak je tam úžasný obrovský množství úžasných knihoven který všechno udělej za vás
0:02:37	na
0:02:40	aby fungoval i na těch všech modelech tak jsou dost omezený takže třeba ní dvacet
0:02:45	sběrnice
0:02:46	běží na nejnižší rychlosti na jaký to de
0:02:49	jenom aby fungovala i na nějakým
0:02:52	tady tom základním a dobrý no a potom i
0:02:55	na tom
0:02:56	na tom velkým
0:02:59	a že prostě abstrakce tím větší zábava
0:03:02	takže vlastně víš vůbec nevíte co se děje před tím že třeba
0:03:06	když voláte vidět vlající na ten třináct a high tech
0:03:12	vlastně máš
0:03:14	with tak se nedozvíte že patříme nějak i
0:03:18	nějakej bordel a že tam na nahrazuje teda se ozvěte
0:03:22	nějakej by
0:03:26	a potom
0:03:28	potom jsou tady takový potom sparta
0:03:32	ten dělá takovýhle
0:03:34	takovýhle červený destičky a
0:03:37	postavený kolem nějaký součástky adresou takový uvedeny všechny piny
0:03:41	potom je řada fluid
0:03:44	ten vyrábí třeba tady to
0:03:47	tady to arduino který se dá přišli přišít na oblečení a dej se s tím
0:03:52	dělat půl věci
0:03:55	a mají náhodně rozmístit konektory jsou náhodně rozmístěných takže zase mají ten samý problém že
0:03:59	nemůžete prostě vzít
0:04:01	nemůžete prostě vyměnit ty modely snadno
0:04:06	a
0:04:07	mají náhodně rozmístěných díry
0:04:09	na ty šrouby takže nemůžete si třeba udělat nějakou desku a dolní prostě zase něco
0:04:15	potřebujete musíte sjet lidského tak ty díry přesně tak přesně tam kam chcete tu desku
0:04:22	zasadit
0:04:23	a vznikaj s tohle dost divný mechanický řešení
0:04:27	třeba takovejhle podvozek rovinka který
0:04:31	opora
0:04:32	nevypadá moc pevně
0:04:34	a čím víc věci že čím je víc věcí na jedný desetiny více tím více
0:04:38	to super
0:04:40	takže máte před máte třeba na desce
0:04:43	mikroprocesor potom tam máte tlačítka displeji začátek
0:04:48	ovladač motorů a
0:04:50	většinu času vlastně všechno ste všechno sto nepotřebujete a je to tam úplně zbytečně
0:04:56	a tak je to povede k tomu že tam nepřehledná nepřehledný množství spousty různejch desek
0:05:02	jenom proto že třeba zrovna nepotřebujete tohle tak proto vyrobíme úplně novou desku
0:05:10	potom hlavně ve školách mají rádi tadyhle gordon jisté
0:05:17	a to je
0:05:20	to je docela zajímavý proč se to používá ve školách když
0:05:24	vlastně kdy vy se ptáte co je to procesor tak je to nějaká takováhle kostka
0:05:29	a ten člověk co se co se učí
0:05:31	elektronice tak vlastně vůbec neví co je poctivý
0:05:35	protože to
0:05:37	je to
0:05:38	že vtom nějaká magie jak to funguje
0:05:42	nebo co je motor tak je to zase něco takovýho vola takovýho let a
0:05:47	vlastně nikdo vlastně ten člověk co se s tím očí tak neví že vtom nějakej
0:05:51	elektromotor nějaká převodovka
0:05:53	potom ještě nějaký budiž stav elektromotoru
0:05:57	a
0:05:59	programuje se vhodnějším na koule
0:06:02	a neni to nejed open source závěr takže když byste se třást po něm chtěli
0:06:07	podívat na to schéma a vidět aspoň co je to jak je to ně zapojení
0:06:10	tak nemůžete
0:06:12	takže mi příde že použij a to ve školách je úplně zcestný
0:06:18	potom jsou tady nějaký další věci
0:06:20	který máj podstatě ty samý problém je že sou
0:06:23	že jsou na strašně vysoký úrovni na těm hardware má kdy se
0:06:36	a když se když se o tom chcete něco dozvědět a naučit se řek postavit
0:06:40	novýho robota tak vlastně neví nevíte co se přesně proti mně
0:06:48	takže ty problémy jsou vysokoúrovňová stě
0:06:54	cože vtom to je vlastně pohodě když prostě chcete něco udělat ale když se chcete
0:06:58	i když se chcete když tom chcete porozumět tak je to úplně na prd
0:07:02	potom nekonzistentnost to potom bere nějakým takovým nesmyslným zapojením
0:07:07	a dost pochybná mechanická pevnost
0:07:11	a potom taky pře kombinovanou s
0:07:13	kdo máte spoustu věcí není desce
0:07:17	terezka tomu zbytečně velká taky věci
0:07:21	takže
0:07:24	je ještě místo pro další elektronickou stanici
0:07:27	já myslím že
0:07:29	určitě jo
0:07:31	a
0:07:34	teď se teda podíváme
0:07:36	chceme něco o nízkoúrovňový ho chceme aby to bylo vzájemně hardvéru nekompatibilní abysme mohli vzít
0:07:42	jeden modul a stando ho nahradit nějakým jiným
0:07:46	aby to zapojení držel nějak pohromadě
0:07:50	a
0:07:53	takže tady budu povídat push konkrétně o tý stanici
0:07:58	tak ta nízkoúrovňové ste
0:08:01	to je zaručená tím že ta stanice se skládá z internetových takovýchhle modulů a ten
0:08:07	modul vždycky postaveny kolem nějaký součástky přátele mikroprocesoru
0:08:11	a potom jsou tam že nám
0:08:13	ty nejnutnější součástky který určitě budete potřebovat to znamená nějaký nějaká filtraci napájet si napájecím
0:08:20	napětí krystal potom třeba půl a to je jiná
0:08:25	najít dvacet sběrnici
0:08:27	a nic víc
0:08:31	a zeptat se na hardwarová kompatibilita
0:08:34	je tady vyřešená tak že
0:08:37	takže takle je ta jaká standardní mřížka všechny moduly do ní zapadají
0:08:42	to znamená že můžete prostě vzít
0:08:45	vzít jeden modul a šroubovák to a dát místo něj ne já jenom tam znova
0:08:48	zapojit i dávky
0:08:50	to se propojeno na normálním a
0:08:53	to jsou normální hřebíky ledvinky vtom
0:08:57	dvacá padesát čtyři milimetry rastru
0:09:00	a potom jsou tam tady ty standardní kablík isam samice
0:09:08	provoz na ste je zase zajištěná tím že se to všechno přišroubujete mě tady do
0:09:12	tý desky
0:09:13	a
0:09:14	takže s tím třeba můžete to mít třeba po cestě z budějic z do brna
0:09:19	baťovu ano toto cestou přežije
0:09:24	a
0:09:25	tady to souvisí zase s tou nízkou úrovně vlastí
0:09:28	a
0:09:29	my věříme že jeden modul by měl dělat jenom jednu věc a to dělat pořádně
0:09:34	a nesnažil nesnažit se dělal nějaký kde si který se c
0:09:39	třeba budou užiteční jednou ale
0:09:42	většinu času
0:09:44	že nepotřebujeme
0:09:46	takže nula je elektronická stanice
0:09:50	je modulární je snadno škálovatelná
0:09:53	tady vidíme jaký docela jednoduchý zapojení tady to je převodník s usb najímat se
0:09:58	a tady potom vidíme detekční stanici rádio vo detekční stanici na meteory kdes dokonce jsou
0:10:04	takle ty dvě desky ve dvou patrech
0:10:07	a všechno se sto
0:10:08	dá postavit snadno
0:10:10	a je to open source hardvér
0:10:12	takže to takže můžete si žádnej dokumentaci tady k tomu modulu a všechny ty výkresy
0:10:20	tý desky jsou k dispozici takže když umíte létat plošný spoj a pá je tak
0:10:25	si to vpohodě vyrobíte doma
0:10:30	a
0:10:31	mladej myslel tady ten pán
0:10:34	a nenese milan oracle
0:10:36	a vymyslel vo praci dva tisíce tři
0:10:39	to je rok velkýho nápadu
0:10:42	a on patří roce dva tisíce tři ještě nic takovýho jako rádio existoval
0:10:48	a popřál len se živí tím že vyvíjí
0:10:52	že vyvíjí různý desky
0:10:56	třeba ví nějakou teď naposled ukazoval nějakou pci kartu
0:11:01	takže k tomu právě se mu vadilo že
0:11:05	že může se vzít modul s nějakým procesorem ty zjistí že se mu třeba že
0:11:11	třeba potřebuje přenýst se yorku na usbéčko tak si prostě veme dal veme další modul
0:11:16	na to
0:11:17	a když to odladí tak tady ten modul prostě si konstrukce den dát pryč a
0:11:21	všech všechno funguje a ne je to tam úplně zbytečně
0:11:28	a
0:11:28	ve bysme rádi
0:11:31	no myslíme že nula vedl že mapě má velkou šanci ve školách kde je
0:11:37	vlastně jednak přímo je protože ten modul jenom ta deska tak vlastně přímo vidíte co
0:11:42	je tam za konkrétní součástky protože je to open source hardvér tak si můžete podívat
0:11:48	na to schéma
0:11:49	a dítěte nízkou rovnosti vás to vlastně je donutí se naučit jak ty věci fungujou
0:11:56	potom různých vývojových odděleních tam
0:12:00	tam je to super že mi že to jednoduše ty moduly měnit
0:12:06	a potom různých výzkumných oddělení teď se to dá používá fakt reliéf oddělení dozimetrie
0:12:13	tam se s to tam stalo starý dosimetr
0:12:16	a
0:12:17	vlastně je to kdekoli kde je potřeba rychle vyrobit nějakej prototyp protože ten modul i
0:12:23	když někdo udělal za vás a vy se nemusíte ztrácet čas tím že se budete
0:12:26	kreslit nějakou svojí desku kde roztřás mikroproces
0:12:35	dobře
0:12:40	a vy nemusíte ztrácet čas tím že to bude to je vlastně dělat pokaždý znova
0:12:47	a teď současný době to vydrží
0:12:50	taková ta banda viz středoškoláků na vysokoškoláků
0:12:55	a
0:12:57	má to
0:12:59	hlavně tam je
0:13:01	tam je problém s dokumentací se ta dokumentace nedostatečná
0:13:06	a máme wiki která otevřená všem
0:13:09	takže když na
0:13:10	takže tam může kdokoliv popsat nějaký své zapojení který s tou postavil
0:13:17	a
0:13:18	právě třeba když mi to ne když mi o tom povídáme na nějaký školách tak
0:13:23	tady často říká že se rozhodli použít arduina jenom protože má lepší dokumentaci proto spousta
0:13:28	příkladů
0:13:29	tak
0:13:31	to je to bysme rádi změnili
0:13:34	potom je snadný se napojit protože povídáme open source technologie na ten máte takže si
0:13:41	může používat úplně každej
0:13:44	třeba kajť jedna návrh do plošných spojů a schéma
0:13:48	to vyvíjí to víc
0:13:52	potom openscap má na tři de modelování
0:13:55	a python třeba na různých skripty
0:13:59	máme takových nezná jestli python dva nebo python tři
0:14:04	ale postupem času školu přecházíme na python tři
0:14:08	a
0:14:09	zároveň když to už i když používáte nemá tak se to často překrývá i s
0:14:14	tím že ho vy víte
0:14:16	protože když se měl by to ideální stav by byl takovej že vy budete si
0:14:22	chtít něco zapojit a teď
0:14:24	zjistíte že nějaký modul chybí
0:14:27	tak ho nakreslíte a
0:14:29	přidáte ho do tý do tý databáze
0:14:34	a
0:14:35	potom slovo může mít potom někdo jinej
0:14:38	bude mít třeba
0:14:45	přál stejný problém jako vy a
0:14:47	zjistí že už to někdo za něj vymyslela bude mega šťastnej
0:14:53	a taky
0:14:55	tak je tady dokumentace potřeba zlepšit
0:15:00	takže
0:15:09	takže tak
0:15:10	tak teď tě prostor na různý otázky
0:15:14	já zas to
0:15:18	ne
0:15:23	jo
0:15:25	no
0:15:27	ten koncept je takovej že
0:15:29	ten samotnej helma
0:15:31	že to bude jenom ta databáze těch modulů a potom jednak si můžete vyrobit sám
0:15:37	a jeden ten člověk který to vyvíjí
0:15:39	tak má firmu která tu moduly vyrábí
0:15:42	ale to je oddělený
0:15:45	jedné je to přímo s tomem a bude to samostatnej a šel
0:15:49	a
0:15:50	je to podstatě náhoda že to vyrábí
0:15:52	ale můžete si koupit děje to uvést se menuje ta firma
0:15:58	a to má tu výhodu že třeba když že už nějakej tlustej tištěna k se
0:16:02	vyrábí
0:16:03	domácích podmínkách docela těžko
0:16:06	a taky potom na taky potom můžeme garantovat kvalitu
0:16:18	já jsem si nějaký otázky připravil dopředu že by se chtěl zeptat
0:16:23	a ten pak je sice docela velkej ale sou tam jenom dvě
0:16:29	a na jednu z nich myslet a tady pán
0:16:34	tak takže vy jste jediná otázka jaké konstrukce se sem hlavu stavy
0:16:40	a
0:16:47	takže třeba by zase jenom taková nejkomplexnější konstrukce tady ta
0:16:52	což je ta stanice na rádiu detekci meteorů
0:16:56	a tam zároveň ty lidi co to vyvíjejí tak provozuju síť tady těch stanic
0:17:01	po hvězdárnách český republice
0:17:04	a
0:17:06	ta stanice tady na tady na software
0:17:09	softwarově definován tady nástroje definovaný rádio
0:17:12	a potom tady má jako zvukovou kartou
0:17:14	tady té android
0:17:16	to je něco jako razbery tak akorát je to dost výkonnější
0:17:20	a
0:17:21	je to na to třeba po pravej header ne
0:17:25	a to je ta to běží linux potom tam a tady máme tady sou moduly
0:17:31	který dělaj hodiny do toho rádia
0:17:34	a
0:17:36	tak
0:17:37	a tady systém
0:17:38	tady to přímá signály francouzkýho
0:17:42	s francouzským o radaru vojenskýho který
0:17:49	já který si post ale francouzi aby zjistili
0:17:52	aby zjistili jestli mu američani opravdu na vašeho všechny běžet se kterými poušti tak si
0:17:57	postavili tady ten radar
0:18:00	a zjistili že jsou tam nějak opravdu nějaký takže celá kterých neví tak ten radar
0:18:05	tak ten radar ne vypli a používají ho pořád
0:18:08	a ten má tu výhodu že svítí že svítí na celou oblohu na celou oblohu
0:18:14	obrovským výkonem a ne a nemusíme na noze to za nás francouzská armáda
0:18:20	a nebo takže za to nemusíme platit
0:18:24	a funguje to tak že
0:18:26	když tady někde ve francie ten radar a my sme někde tady a takle zakřivená
0:18:30	země tak normálně ten signál z toho radaru nevidíme
0:18:34	a v momentě kdy tam proletěl atmosférou ten meteor
0:18:36	a zanechává za sebou to ionizovanou stopu
0:18:39	tak ta odezva na stopa se chová jako proof
0:18:42	a modrá odrazí ten signál angl přímém
0:18:45	a
0:18:46	plán je takovej
0:18:52	zajímavý
0:18:53	tady to normální viď
0:18:55	na tom počítači
0:19:01	no plány takovej že
0:19:03	jestli ste i když těch stanic budeme mít dost velký množství tak můžem
0:19:07	dost přesně určit tu dráhu a
0:19:09	spočítat zíráš na zem a jednou bysme si rádi došli pro ten šutr který takle
0:19:15	spočítá že při takže kam přesně dopadnu
0:19:20	a potom
0:19:23	existuje klub provozu který staví roboty právě tady s tý stanice
0:19:33	potom
0:19:35	a potom sou to různý měřící přístroje
0:19:38	třeba ten metr
0:19:41	a
0:19:42	tak věci
0:19:59	jo
0:20:00	teďka
0:20:02	je jeden člověk a chodil na střední školu budějicích a tam o tom neodpovídal ani
0:20:07	právě se rozhodli použito arduino
0:20:10	protože má lepší dokumentaci a víc příkladu a tak
0:20:15	no tak na to bysme právě dat rádi změnili
0:20:19	ty se vlastně snažíme udělá ten dokumentační systém
0:20:23	o znova by generoval co nejvíc věcí automaticky a
0:20:27	připravit různými příklady proto
0:20:30	a
0:20:31	a potom bysme potom bysme to reálně nabízeli tím škola
0:20:51	tak můžem třeba udělá soutěž o nejlepší dotaz
0:20:58	vítěz může dostat třeba
0:21:06	třeba to regulátor s peťulko na převod petr
0:21:10	tak super
0:21:15	jako kdybyste chtěli vědět nějaký konkretní zapojení
0:21:19	také to třeba tohle
0:21:25	a
0:21:26	tady je tady ta část a
0:21:29	sto potom se měla stalo potom se nakreslí deska která bude v raketě a bude
0:21:35	mi odpalovat padák
0:21:37	a tady je tady je ekvivalent arduina
0:21:41	tady je tento takže procesor tady je převodník zase hlinka na usbéčko
0:21:46	tady je potom
0:21:48	vejš poměr
0:21:49	a tady se potom jsou ledky a když to rozsvítit vole to tak by se
0:21:52	vo to měl vyhodit padák
0:21:55	a tady potom
0:21:57	to je potom jenom když to já zase další procesor který teď nic nedělaj a
0:22:01	táta docela dobře vysouvám takle zapojení
0:22:09	tak jo

Mlab: je ještě místo pro další elektronickou stavebnici?

Neděle 8.11.2015 - E112

Ondřej Šesták (Mlab)